Pátek 14. února 2025, svátek má Valentýn
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

EVROPA: Řepka – žluté nebezpečí

Biopaliva z řepky nepomohou Evropské unii ke snížení produkce skleníkových plynů. Přesto dává EU pěstování a zpracování řepky na biopaliva "zelenou".

Plocha, na níž se v České republice pěstuje řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), se od roku 1985 rozrostla na bezmála čtyřnásobek. Však také česká kotlina prodělává každé jaro "řepkovou žloutenku", když krajina zežloutne rozkvetlými řepkovými lány. Nebývalou prosperitu zajistila této plodině politika Evropské unie, která byla v roce 2009 překuta do nařízení o obnovitelných zdrojích energie. Nařízení se sice označuje zkratkou RED (Renewable Energy Directive), avšak není "rudé" nýbrž ryze "zelené". Tvrdí, že nás ochrání před děsivou globálně oteplenou budoucností kromě jiného i tím, že do roku 2017 budeme spalováním biopaliv v motorech vypouštět při dopravě do ovzduší přinejmenším o 35 % skleníkových plynů méně, než kdybychom i nadále jezdili jen na klasický benzín a naftu.

Podle evropské direktivy splňuje řepkové biopalivo limit stanovený Evropskou komisí, protože se při jeho spalování sníží zátěž atmosféry skleníkovými plyny přinejmenším o 38 %. Poslušna evropské direktivy RED cpe dnešní Evropská unie řepkové biopalivo, kam se dá. Více než 80 % všech rostlinných olejů používaných v EU jako biopaliva představuje právě olej z řepky.

Mohlo by se zdát, že nemáme důvod k nespokojenosti. Ambiciózní cíl byl vytyčen, cesta k němu nalezena a Evropy po ní peláší, až se jí za patami žlutě práší. Ekonomové Gernot Pehnelt a Christoph Vietze z nezávislého institutu GlobEcon v německé Jeně však dospěli velmi důkladnou analýzou skleníkově-plynové bilance řepkových biopaliv ke zneklidňujícím výsledkům. Řepka a z ní vyráběná biopaliva nesplňují pětatřicetiprocentní limit pro uznání za ekologické biopalivo. Pálením řepkových biopaliv v motorech ušetříme v porovnání s fosilními palivy přinejlepším necelých 30 % skleníkových plynů. Evropský limit 35 % splní řepková biopaliva jen za zcela výjimečných okolností.

"Tvrdit, že řepka představuje trvale udržitelný zdroj energie, jak to dnes činí Evropská unie, jednoduše není správné," říká Pehnelt v rozhovoru pro přední vědecký týdeník Nature.

Pehnelta a Vietzeho hněte i způsob, jakým Evropská unie prezentuje výsledek svých kalkulací o užitečnosti řepky v boji proti skleníkovým plynům.

"Není vůbec jasné, jak se dopočítali ke svým číslům a z jakých zdrojů čerpali vstupní data," stěžuje si Pehnelt.

Evropská komise smetla argumenty Pehnelta a Vietzeho se stolu konstatováním, že si za svými výsledky stojí a že zdroje dat pro její kalkulace jsou veřejně dostupné.

Oba ekonomové z GlobEconu připomínají, že ve snaze o co nejvěrněji napodobení kalkulací, o něž se opírá evropské nařízení RED, vynechali jeden důležitý faktor. A tím jsou nepřímé důsledky pěstování plodin pro biopaliva. Pokud pěstujeme na poli řepku na biopalivu, tak tam už nemůže růst pšenice pro výrobu chleba nebo kukuřice, kterou bychom nakrmili krávy. Dochází tak k poklesu produkce potravin a vzestupu jejich cen. To má celou řadu dalších důsledků. Pehnelt a Vietze tvrdí, že kdyby vzali tyto nepřímé efekty řepkového boomu v potaz, dopadla by řepka při hodnocení přínosů pro životní prostředí ještě mnohem hůře.

Se závěry Pehneltovy a Vietzeho studie sice nesouhlasí Evropská komise, ale zato na ni celkem ochotně kývou další evropští experti na otázku biopaliv, například Fausto Freire z university v portugalské Coimbře. Podle něj je otázka produkce skleníkových plynů při použití biopaliv "velkou neznámou". Argumenty, o něž se opírá evropská direktiva RED, označuje Freire za "netransparentní a nepodložené".

Pod alarmujícím titulkem "Řepka – žluté nebezpečí" vyšel před řadou let v jednom českém týdeníku článek bijící na poplach proti několika málo titěrným políčkům, na nichž se tehdy v ČR testovala geneticky modifikovaná řepka. Ono geneticky modifikované "žluté nebezpečí" bylo ryze hypotetické a strach z něj přehnaný až hysterický. Dnes se pěstuje řepka na obrovských plochách z velmi pochybných důvodů, produkce řepkových biopaliv je vydatně financována ze zdrojů EU i jednotlivých členských zemí a sedmá velmoc o "žlutém nebezpečí" zhusta mlčí.

Když se u geneticky modifikovaných plodin nedaří prokázat rizika biologická, operují jejich odpůrci tzv. socio-ekonomickými aspekty, které lze zhruba shrnout do věty: "My sice nevíme proč, ale my to tady nechceme!" V případě biopalivového "žlutého nebezpečí" jsou zcela reálné socio-ekonomické aspekty okázale ignorovány. Je jasné, že nás pěstování řepky na biopaliva stojí těžké peníze a že si za ně nepořizujeme to, co slibuje direktiva RED. Přesto ze všech sil uháníme na biopalivovém zeleném oři vstříc světlým zítřkům. Socioekonomický aspekt produkce řepkových biopaliv lze shrnout do věty: "Není to k ničemu, ale my to stejně chceme!"

Jestli se evropští producenti biopaliv něčeho obávají, pak je to jen jedna jediná věc. Ne, v žádném případě jim nenahání strach prozření Evropské komise. Největšího strašáka pro ně představuje konkurence biopaliv vyráběných z palem olejných pěstovaných v tropech. Tam lze ve jménu záchrany světového klimatu devastovat přírodu ještě bezohledněji – kácet pralesy, pálit jejich vegetaci, produkovat tak kvanta oxidu uhličitého a na takto uvolněné místo sázet palmy využívané k výrobě "ekologického" biopaliva. Jde o velmi výnosný obchod. O akcie firem, které se produkcí palmového oleje zabývají, je mezi burzovními makléři rvačka.

Výroba biopaliv z řepky možná není z ekonomického hlediska tak lukrativní jako přeměna panenské přírody na plantáže palem olejných, ale k prodělečným podnikům rozhodně nepatří. Na tom by nebylo nic špatného, pokud těm, kdo to platí, řekneme pravdu: "Chceme vydělat, tak plaťte!" Zatím nám balí producenti řepkových biopaliv realitu do zeleného pozlátka pod heslem: "Přispějte nám, neboť my pro vás zachraňujeme svět!" O tom však lze na základě analýz Pehnelta a Vietzeho celkem oprávněně pochybovat.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora

Aston Ondřej Neff
14. 2. 2025

Tomio Okamura muže dělat pronásledovaného mučedníka.

Ivo Fencl
14. 2. 2025

Vyhýbám se kecání o víře, jak mohu.

přečetl Panikář
14. 2. 2025

Jsme svědky organizované zkázy evropské konkurenceschopnosti.

Lubomír Stejskal
14. 2. 2025

Likud byl přijat jako pozorovatel do frakce Patrioti pro Evropu.

Ladislav Jakl
14. 2. 2025

Afghánský žadatel o azyl spáchal v Mnichově teroristický útok.

Emil Bratršovský
14. 2. 2025

O té naší pivní kultuře...

Aston Ondřej Neff
13. 2. 2025

Deziluze z vlády vedené Petrem Fialou je ohromná.

Ondřej Neff
11. 2. 2025

Janě Maláčové se nepodařilo zvrátit situaci SOCDEM.

Aston Ondřej Neff
14. 2. 2025

Tomio Okamura muže dělat pronásledovaného mučedníka.

Aston Ondřej Neff
12. 2. 2025

Česká sněmovna je všechno, jenom ne hezká.

jla Jiří Lacina
14. 2. 2025

Společnost Coca-Cola zareaguje na americká cla na dovoz hliníku po svém. Generální ředitel James...

Reuters, kh Kateřina Havlická
14. 2. 2025

Italská premiérka Giorgia Meloniová v pátek obvinila Rusko, že uráží celý italský národ. Postavila...

ČTK, Lidovky.cz
14. 2. 2025

Vláda jako příštího velvyslance v USA schválila Jana Havránka, dosavadního zástupce současného...

ČTK, Lidovky.cz
14. 2. 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se...

Lidovky.cz, ČTK
14. 2. 2025

Ve věku 96 let zemřela Jacqueline van Maarsenová, o které Anne Franková ve svém deníku psala jako o...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz