Kdysi dravý a bohatý kapitalistický Západ směřuje k nefunkčnímu socialismu a na své další klopýtání si chce půjčovat peníze u čínských komunistů. Komunisté Říše středu ovšem už dávno nebudují socialismus či komunismus, nýbrž praktikují dravý, ba přímo asociální kapitalismus.

Chudí Asiaté bez jakéhokoli sociálního zabezpečení makají, až se z nich kouří, zatímco bohatí, leč líní, protože hypertrofovaným sociálním státem zpohodlnělí (či snad zdegenerovaní?) Evropané protestují a demonstrují. Prakticky proti všemu. Stanovat se teď nejezdí k moři, nýbrž na náměstí. Namísto opékání buřtů se zapalují auta.

Vůbec nejpilnější jsou v tomto smyslu krachující Řekové. Ti se rozhodli, že svůj blahobyt si vystávkují. Zvláště účinné je kupříkladu podpalování ministerstva financí. K rychlému zbohatnutí rovněž zřejmě vede, když v zemi, jež žije z turismu, nelétají letadla a nevyplouvají lodě. A eurounijní a eurozónní potentáti zatím létají ze summitu na summit, aby nakonec skončili s prosíkem u čínských komunistů.

Kapitalistický socialismus krachuje, komunistický kapitalismus roste jako z vody. No považte, není to dokonale postavené na hlavu? Komu za takovou budoucnost vděčíme? Kdože to a v jakých kulisách dnes sedí za volantem světa? Stačí jen pár střípků.

Francouzští prezidenti, dědicové volnosti, rovnosti a bratrství, pokřikují na své spojence a přátele, že mají držet hubu. Tu bývalý prezident Chirac vzkazuje Čechům, že propásli příležitost mlčet, nedávno zas současný pán elysejského paláce Sarkozy totéž křičí do tváře britskému ministerskému předsedovi.

Seizmicky neklidnou přímořskou oblastí Japonska se přežene ničivá cunami a německá zeleno-socialistická, pardon křesťansko-demokratická kancléřka Merkelová ze dne na den a v přímém protikladu ke svým předvolebním slibům škrtem pera, ať to stojí, co to stojí, odepisuje jadernou energetiku. To vše v seizmicky klidném středoevropském vnitrozemí.

Co na tom, že evropská civilizace se zrodila na křesťanských základech. Jediné, o čem dnes v souvislosti s věroukou zpovykaná média pilně referují, jsou kněžské pedofilní skandály. A mezitím vagíny muslimských žen, jak kdysi prorocky předpověděl nebožtík Kaddáfí, přítel, pak nepřítel, pak zase přítel a nakonec arcipadouch, dobývají jedno evropské město za druhým. A aby toho nebylo málo, za humny střední Evropy vzniká z vůle Západu muslimský stát řízený nedávnými teroristy a pašeráky. Jak vidno, z Mnichova se nepoučili nejen jeho osnovatelé, ale na rozdíl od Slováků, bohužel, ani naše vlastní diplomacie.

Nejprestižnější cena, jež se v Evropě a zřejmě vůbec ve světě uděluje a která se ve svém názvu honosí slovem mír, devalvuje k hodnotě blížící se nule. Musíte být buď teroristou, nebo mluvkou, který ještě vůbec nic nevykonal, abyste měli šanci. Jinak si na vás levým intelektuálním spinem stižení členové nominačního výboru ani nevzpomenou.

Jak to tak vypadá, budoucnost už opravdu není, co bývala. A nového Reagana a Thatcherovou stále nevidět. Ach jo!