19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

EVROPA: Quo vadis, Europa?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
neznalek 1.2.2007 15:31

vetny rozbor

Z vety „Ústava a právo přijímané orgány Unie při výkonu jí svěřených pravomocí mají přednost před právem členských států.“ autor dovozuje 1) uplnou abdikaci statni svrchovanosti                 2) ztratu vsech stavajicich ustavnich pravomoci       3) ztratu ochrany osobnich svobod            4) ztratu samotne existence ceskeho statu                             Ani jeden vyrok neni z hlediska vetne vyrokove logiky pravdivy. Dukaz

podminenost predchoziho svereni narodnich pravomoci unii. Pravomoce musi byt unii nejprve na zaklade suverenniho (tedy dobrovolneho) aktu statu svereny. Dale mohou byt svereny v ruznem rozsahu a na ruznou dobu. Z vety nelze dovodit, ze budou svereny pravomoci veskere a naporad.

Autor dale zrejme nepochopil logicky a pravni vyznam pojmu „maji prednost“, ktery neznamena zruseni stavajicich vnitrostatnich pravnich predpisu vcetne ustavy. Tyto normy tedy i nadale zustavaji v platnosti vcetne listiny zakladnich prav a svobod.

K bodu 3 a 4 z hlediska rozboru vyrokove logiky viz vyse.

Z hlediska faktickeho k bodu 3) ustava EU naopak normativne zakotvuje Listinu zakladnich prav a svobod obcanu EU. Ochranu jednotlivce tedy posiluje. k bodu 4) zanikem CR, tedy subjektu, ktery EU pravomoci sveruje, by logicky zanikly i pripadne veskere sverene pravomoci podle stareho vyroku - nemo dat quod non ipse habet - , ktery plati i pro autora clanku.

Honza 30.1.2007 14:09

demagogie je tak snadná

Autor určitě má všechna fakta v malíčku, o to zajímavější je, že vyjme z dokumentu jednu tučnou větu o nadřazenosti evropských norem nad národními (státními) a na jejím (podvědomě) negativním vyznění podstaví celou konstrukci. Podstatné ovšem je, jak se budou ty evropské normy přijímat - jistě se to nedá srovnat s "rozhodováním" v rámci bývalého východního bloku. Pokud Evropský parlament, volený všemi občany EU, přijme nějakou normu, která někomu nevoní, pak nevidím rozdíl proti tomu, když podobnou normu přijme Parlament ČR. Možná si toho autor nevšiml, ale demokracie je založená na přijímání norem odsouhlasených většinou, přičemž menšina je bráněna soudní mocí. Domnívá se snad, že to dokáže zajistit pouze náš dokonalý český stát, zatímco EU bude tento princip porušovat? Přestaňte se ohánět modlou národního státu, a přestaňte dávat rovnítko mezi EU a býv. vých. blok. Podstatný je pouze občan, občan který volí, a který chce mít jistotu, že i když je jeho názor menšinový tak nebude perzekuován. To mi lépe zajistí EU než ten náš Kocourkov - ostatně množství rozsudků soudu ve Štrasburku o tom svědčí. Pokud chce autor říci, že prioritní je obhajovat naprostou a totální suverenitu národního státu, a až pak jsou podružnosti jako práva jednotlivých občanů, pak to prosím napište rovnou. Jsem přesvědčen, že mladý občan kterékoliv země EU má mnohem blíže k mým problémům, než český důchodce volící KSČM. A pokud bude lidí s podobnými problémy a názory většina, pak náš názor bude většinově propagován v evropském parlamentu, a v zákoných mezích se přijmou opatření k nápravě nebo vylepšení stávající situace podle tohoto názoru. Ostatní to budou muset akceptovat, náš názor je majoritní.  Tak to nyní "funguje" i u nás, v čem tedy autor vidí problém? Není spíš v něm?