Přestože se Islámský stát zdá být téměř poražený, rozhodně to neznamená, že jeho ideologie nemůže nadále představovat hrozbu. A co je horší, hrozba se nemusí týkat jen zemí někde daleko od nás, nýbrž přímo západní Evropy...

Někteří se určitě už po přečtení perexu budou ptát, jak může být něco takového možné, když to jde s ISIS od deseti k pěti? Proč by měla být hrozba, kterou představuje ideologie zastávaná ISIS, stále reálná? Odpověď je jednoduchá. Na 5000 lidí opustilo západní Evropu, aby bojovali v řadách ISIS, a dalších několik tisíc v řadách Al Kaidy a dalších ozbrojených skupin. 450 z nich pocházelo Belgie, která drží smutné prvenství v kategorii nejvíce bojovníků na počet obyvatel, na druhém místě se umístila s 1700 bojovníky Francie, následuje 940 občanů Německa, 300 ze Švédska, 400 ze Spojeného království, a to nemluvím o stovkách bojovníků z dalších zemí EU.

Pokud se podíváme na státy mimo EU jako Kosovo, Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Rusko, Kazachstán a další země, můžeme napočítat dalších více jak 5000 radikálních bojovníků a jejich rodin, kteří bojovali v Sýrii a Iráku. Někteří z těchto bojovníků se vrátili. Opustili tak bojiště na Blízkém východě, ale bohužel ne svoji inklinaci k radikálním myšlenkám, které mohou šířit dále.

Nejedná se zdaleka o izolované případy či pouze lidi z muslimského prostředí. I lidé, kteří vyrůstali v západní kultuře, se přidali k Islámskému státu, což samozřejmě dělá problém ještě horším. Jedním z extrémních případů je Michael „Younes“ Delefortrie, původem Belgičan, který krátkou dobu také působil v řadách ISIS. Loni přinesla CNN rozhovor s tímto člověkem. Tento rozhovor bych moc rád doporučil všem, kteří se chtějí dozvědět více o tom, jak tito radikálové smýšlí nejen o západní civilizaci.

Z ministranta bojovníkem v řadách ISIS

Na první pohled by nic nenasvědčovalo tomu, že by člověk jako Delefortrie jednou mohl skončit v řadách islamistů. Narodil se do obyčejné bílé belgické katolické rodiny. V dětství dokonce sloužil při mši jako ministrant v katolickém kostele. Později, během dospívání, ale konvertoval k radikálnímu islámu. Jak tedy probíhala jeho proměna z obyčejného belgického kluka v radikálního islamistu?

Delefortrie zažil dětství, které bylo poznamenané řadou problémů, ať už to byl matčin alkoholismus, rozvod rodičů či jeho diagnóza ADHD. V době dospívání také začal kouřit marihuanu, experimentoval i s tvrdšími drogami a nedařilo se mu ve škole. Zlomový moment přišel v 16 letech. Tehdy se mu dostala do ruky kniha s názvem The Way of the Muslim (Cesta muslima), o níž Delefortrie tvrdí, že změnila jeho život. Islám prý nabídl mladíkovi jasná morální pravidla ve světě, kde převažující liberalismus upřednostňoval odstíny šedé před bílou a černou. V roce 2006 pak tajně konvertoval k islámu. Bylo mu tehdy 17 let.

Obrácení k islámu pro něho znamenala i popření jeho původu. Při rozhovoru se nechal slyšet, že není Belgičan, ale pouze muslim. Prohlásil navíc, že by si přál, aby byla západní demokracie nahrazena nejpřísnější formou práva šaría. Navzdory tomu všemu ale bývalému bojovníkovi v řadách Islámského státu nikdy nedělalo problém pobírat od jím jinak nenáviděného belgického státu sociální dávky. Asi to bral také jako součást boje proti západní civilizaci...

V Antverpách zakládal v době po jeho konverzi Fuad Belkacem salafistickou organizaci Sharia4Belgium, jejímž cílem bylo udělat z Belgie islámský stát. Mimochodem, předtím, než se dal tento Belkacem na dráhu radikálního muslimského kazatele, stačil si udělat několik zářezů ve svém trestním rejstříku za drobnou kriminalitu. Jedním z oddaných příznivců Belkacema se nedlouho po dosažení svých 20 let stal i Delefortrie, který byl v té době učněm v pekařství.

Na začátku se Belkacemu všichni smáli

O několik let později ztuhl úsměv na tváři všem, kteří dříve měli Belkacema a jeho příznivce za pouhý spolek klaunů s dlouhými vousy a bílými hábity. Zmíněná organizace Sharia4Belgium mj. také verbovala mladé Belgičany do řad Islámského státu, přičemž zmíněný belgický konvertita byl mezi nimi. Odcestoval do Sýrie, kde strávil údajně jen dva měsíce. Po svém návratu do Belgie byl zatčen spolu s dalšími lidmi ze Sharia4Belgium a obviněn z účasti v teroristické skupině. Strávil pouhé dva měsíce ve vězení, když čekal na soudní proces, a nakonec dostal tříletou podmínku.

Své postoje však Delefortrie nikdy neopustil. V rozhovoru pro CNN dával naopak jasně najevo svoji neutuchající podporu islamismu a dokonce si přál vrátit se do boje v řadách Islámského státu. Když se ho moderátorka zeptala, zda byl jako člen Islámského státu připraven zabíjet, jeho odpověď byla „ano“, protože to byl islámský zákon, přestože podle jeho slov vraždění lidí nebyla žádná legrace. Od člověka, který považoval barbarské činy džihádistů za normální věc a jednoho ze svých synů pojmenoval po Usámovi bin Ládinovi, bychom ale těžko mohli očekávat jinou odpověď.

Přestože Delefortrie byl, je a bude v hledáčku belgických tajných služeb, nabízí se neustále otázka, zda a jak podobné individua ve společnosti izolovat tak, aby nebyli pro majoritní společnost hrozbou. Pokud se totiž už jednou zapojili do války po boku teroristů páchajících kruté zločiny, je těžko představitelné, že se z nich stanou milovníci svobody a demokracie. A tady zatím žádný ze států na světě nepřišel s jasnou odpovědí.

CNN: Rekrutování islamistů je velmi snadné

ISIS se i nadále pokouší rekrutovat lidi z celého světa, a to pomocí internetu. Experiment CNN ukázal, že takový nábor může být velmi snadný. Stačilo vytvořit falešný osobní profil Abu-Usama al-Belgiki, náboráře ISIS, a během týdne přišlo více než 200 žádostí o přátelství. Nejvíce šokující bylo patrně zjištění, že mezi žádostmi převažovali lidé žijící v Evropě. Jak řekla správně i samotná moderátorka, pro mnoho mladých lidí je ISIS prostě “cool”.

Teroristy či bojovníky v řadách ISIS se tudíž mohou stát i lidé z úplně obyčejných evropských rodin. Younes Delefortrie a jeho případ naprosto vyvrací mýtus o tom, že ideologie radikálního islamismu je hrozba kdesi daleko či pouze importovaná vlivem přistěhovalectví z muslimských zemí. Evropské země proto musí už teď hledat odpověď na otázku, jak je možné předcházet tomu, aby hlavně mladí lidé nezačali inklinovat k radikálnímu islamismu či dalším ideologiím nepřátelským svobodě a demokracii. Ale vlastně nejen oni.

Rozhovor s islamistou Delefortrie (v angličtině)

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu