Neviditelný pes

EVROPA: Proč nám tak lžou?

17.1.2013

"Musím to prohlásit naprosto jasně, protože existuje mýtus, že Evropská unie je zodpovědná za vlnu úsporných opatření, která postihuje Evropu. Není… Irsko by mělo stejný problém i bez eura, jen by neobdrželo unijní pomoc," prohlásil José Manuel Barroso, prezident Evropské komise, který s bruselskou delegací navštívil Dublin, aby připravil irskou vládu na předsednictví Unie.

Tahle nafouklá, pompézní a arogantní tvář Unie, jak lze často slyšet z Portugalska, tvář maoisty a bývalého šéfa Komunistické strany pracujících, opět mystifikuje. Barroso je jistě nejchytřejší eurokrat v Bruselu. Vystudoval práva, sociologii i ekonomii, má doktorát z Georgetownské univerzity, hovoří plynně francouzsky, anglicky a začal se teď učit i německy. Za svou šestiletou kariéru dokázal každou nepříjemnou pravdu o Unii a její politice obrátit (verbálně) v její opak. Proč? Protože dobře ví, jak je to doopravdy.

Irsko mělo před krizí fiskální přebytek a státní dluh ve výši 25 procent HDP. Dnes má oficiálně 120 procent a podle centrální banky dokonce 140 procent vůči HNP, protože v silně exportní ekonomice je čistě národní důchod podstatně nižší (nízké daně z nadnárodních firem nejsou přesně zohledněny). A kdo za to může podle Barrosa? No přece národní stát, jak jinak, a čím dřív jej asi zlikvidujeme, tím lépe. Jenže na hypoteční a úvěrové kalamitě bank se podíleli věřitelé z celé Evropy (největší podílníci byli Angličané a Němci) a Unie přinutila irské daňové poplatníky, aby to všechno zaplatili. Proto teď irská vláda doufá v nějaké unijní odpustky, právě vydala dluhopisy za nižší úrok, než musí platit za unijní "pomoc" (šest procent), kterou většina Irů považuje za lichvu. A jak se proti bublině v prudce rostoucí ekonomii měli politici bránit? Bez eura by kurz irské libry přirozeně a sám rostl a přehřátou konjunkturu by brzdila úroky centrální banka.

Drzost šéfkomisaře nezná mezí. Jako příklad uvedl recesí sužovanou Británii, která není v eurozóně. Měl by se podívat na vlastní statistiku (Eurostat). Nezaměstnanost v eurozóně 11,8 procenta, ve Španělsku 26 procent, v jeho rodném Portugalsku 16,3 procenta, v Irsku 15 procent, ale v Anglii 7,8 procenta. Neštěstí postižených států je však mnohem větší, než napovídají tato čísla. Nezaměstnanost celé generace mladých je totiž většinou dvojnásobná – tedy těch, kteří zůstali. Čísla jsou (v případě Irska dokonce radikálně) snížena emigrací. O tragédii Irska vypovídá tento údaj: v roce 2006 žilo v zemi 648 000 lidí ve věku od 15 do 25 let. Dnes je to pouhých 138 000.

Tak hrůzná je cena za ideologické euro.

LN, 15.1.2013



zpět na článek