Evropská komisařka pro rovnost Helena Dalliová je opravdu člověkem na svém místě. Dokázala se soustředit na ty opravdu nejpalčivější problémy, které nyní lidi v Evropě nejvíce trápí. Dosud o ní nebylo příliš slyšet.
To se však nedávno změnilo. Proslavil ji navrhovaný interní dokument Evropské komise s pokyny k „inkluzivní komunikaci“ jejich zaměstnanců. Měl být určený pro komisaře a zaměstnance Komise a určuje, která slova a výrazy se nesmí používat. Ačkoli jde o interní dokument, nejedná se o zdaleka tak okrajovou záležitost, jak by se mohlo některým zdát. Pro Evropskou komisi totiž pracuje více než 30 000 lidí.
Tento soubor instrukcí pro zaměstnance EK nese název „Guidelines on Inclusive Communication“ a má být součástí plánu „Unie rovnosti“ prosazovaného současnou předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou. Najdeme v něm uvedeny pokyny Evropské komise pro inkluzivní komunikaci, které mají být plněny zaměstnanci Komise v externí a interní komunikaci.
V předmluvě Dalliová mj. píše: „Musíme vždy nabízet inkluzivní komunikaci, abychom zajistili, že každý bude ctěn a uznáván ve všech našich materiálech bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, náboženství nebo vyznání, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.“ To všechno zní samozřejmě moc hezky. A jak by chtěla paní komisařka takového cíle dosáhnout?
Nezmiňovat Vánoce ani křesťanská jména
Pro začátek stojí za to uvést jeden příklad týkající se vánočních svátků, které nás zanedlouho čekají. Slovo Vánoce by se kvůli ohledu na všechny nekřesťany nemělo v dokumentech Komise či sděleních vůbec užívat. V dokumentu je například nabádáno k tomu, abychom nepoužívali frázi „období Vánoc může být stresující“ a místo toho říkali či psali „svátky mohou být stresující“. „Ne každý slaví křesťanské svátky a ne všichni křesťané je slaví ve stejný den,“ zdůvodňuje dokument. Viděli jste ty davy nekřesťanů či křesťanů slavících Vánoce v odlišný den, kteří by se kvůli dodržování těchto nových pravidel konečně začali cítit lépe? Já také ne.
Máme zde navíc ještě jeden problém. Vynecháním slova se rozhodně zmínek o Vánocích nezbavíme. Můžeme sice psát místo vánočních svátků pouze „svátky“, ale stále to budou Vánoce a nikdo na tom nic nezmění. Vánoce se slaví prakticky po celé Evropě. Nikomu soudnému, ať už je jeho smýšlení jakékoli, nemůže vadit užívání tohoto názvu. Stejně tak jako lidem, co nejsou židé, nemůže vadit samotné užívání slov chanuka, pesach nebo Jom kipur a nemuslimům nemůže vadit užívání slova ramadán.
Místo Jan a Marie raději Malika a Julius?!
Původní verze dokumentu pamatovala i na ty opravdu nejútlocitnější „sněhové vločky“, u nichž může vyvolat pocit úzkosti i jakákoli zmínka o křesťanských jménech. V příkladech jmen by se proto dle dokumentu neměla užívat typicky křesťanská jména jako Jan a Marie. Jako přijatelná alternativa jsou uváděná jména „Malika a Julius“ coby příklad mezinárodního páru. V prvním případě jde o arabské ženské jméno a Julius je jméno pocházející z latiny a má původ v „pohanském“ Římě. Ani jedno ze jmen není zatíženo křesťanskou tradicí, takže je vše v naprostém pořádku.
Podle návrhu též není vhodné užívat oslovení „dámy a pánové“. Důvod je nejspíše takový, aby náhodou nebyla dotčena hrstka lidí, kteří se necítí být ani jedním. Místo toho je třeba použít neutrální formuli „drazí kolegové“. Trošku se při tom nedomyslela jedna věc. Ne v každém jazyce je možné užít dostatečně „inkluzivní“ tvar. Třeba v češtině by vzhledem k rodům v plurálu oslovení nesplňovalo svůj záměr.
Můžeme vnímat jako velmi chvályhodné, že se v dokumentu zřejmě ve snaze o co největší možnou inkluzi pamatuje i na mimozemšťany. Vzhledem k negativním konotacím slova kolonizace se totiž zakazuje užívání spojení „kolonizace Marsu“. Zde je proto doporučen výraz „poslat lidi na Mars“. Pro mnohé lidi v Česku je nepochybně dobrou zprávou, že dávný název volební kampaně „Paroubek na Mars“ by byl podle pravidel dokumentu naprosto v pořádku.
Zažíváme surrealismus?
Helena Dalliová má ale pořádnou smůlu. Záhy poté, co se zprávou o chystaném interním dokumentu EK jako první přišel italský deník Il Giornale, zvedla se zcela pochopitelně silná vlna nevole. Úmysl evropské komisařky okamžitě odsoudili tamní politici napříč politickým spektrem. Nesouhlas vyjádřil například předseda Ligy Matteo Salvini, bývalý evropský komisař Antonio Tajani a šéfka strany Bratři Itálie Giorgie Meloniová. „Jen mně se to zdá šílené?“ ptal se na Twitteru Matteo Salvini, který to v jednom z dalších vyjádření glosoval slovy „Marie. Josef. Ať žijí Vánoce. Doufám, že se nikdo v Evropě neurazí...“
Některá média vše nejdříve sváděla na to, že se jedná o pobouření krajní pravice, a vyskytli se i takoví, co se snažili vše hodit na spiknutí pravicových fanatiků. Kritika ale v Itálii, kde zpráva vyšla jako první, šla i z řad levice. Bývalý levicový premiér, zakladatel a předseda strany Italia Viva Matteo Renzi na Twitteru prohlásil, že jde „o chybu“ Evropské komise a „absurdní a špatný dokument“. Netřeba snad více zmiňovat, že dokument vyvolal ne zrovna pozitivní odezvu v celé Evropě včetně Česka.
Dalliovou a její dokument kritizoval ve svém vyjádření pro server Politico.eu i jeden ze současných představitelů Komise, který si nepřál být jmenován: „Komisařka Dalliová kompenzuje svůj naprostý nedostatek váhy v kolegiu [komisařů] tím, že vytahuje z klobouku ‚inkluzivní pokyny‘, které dekonstruují ta nejzákladnější pravidla,“ řekl a dále ještě dodal, že „začínáme šílet“ a „s Dalliovou zažíváme surrealismus“.
Dokument odsoudil i papež
Pro některé možná překvapivě byl ve své kritice nejostřejší papež František, který dokonce přirovnal snahu potlačit zmínky o křesťanství k chování nacistů a komunistů. Mluvil totiž o tom, že mnohé diktatury se v minulosti snažily vytrhnout křesťanské kořeny Evropy. „V minulosti se o to samé snažilo mnoho a mnoho diktatur. Vzpomeňte na Napoleona, vzpomeňte na nacistickou diktaturu..., vzpomeňte na komunistickou. Je to móda oslabeného sekularismu. Ale taky něco, co nikdy nefungovalo.“ Papež také zdůraznil, že EU by měla prosazovat ideály otců zakladatelů projektu evropské integrace jako Robert Schuman a Alcide de Gasperi, kteří byli oddanými katolíky, a nedat se na cestu ideologické kolonizace.
Osobně mě tato zpráva nadzvedla ze židle, proto jsem následující den interpeloval Evropskou komisi. Ptal jsem se, kdo dokument zpracovával a kdo konkrétně je za jeho vydání zodpovědný. Domnívá se Komise, že jde o účelně využité finance? Na odpověď má Komise ze zákona šest týdnů. Tak jsem zvědavý.
Dokument vyvolal takové pozdvižení, až se paní komisařka zalekla a okamžitě ho stáhla. Prohlásila, že bude ještě dopracován. Osobně jsem velmi zvědavý, jak se s tím komisařka Helena Dalliová popasuje a co všechno bude v „dopracované“ verzi dokumentu. Nedivil bych se vůbec tomu, kdyby se šlo ještě dále a ve snaze o ještě větší inkluzi bylo nařízeno, aby byla veškerá sváteční přání prázdná a zakázalo se užívání jakýchkoli oslovení. Urazit může lidi prakticky cokoliv a jistota je jistota.
Varování: Článek obsahuje prvky ironie a nadsázky.
Převzato z blogu s autorovým souhlasem
Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu