Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 byly důležité, ale předvídatelné. Volební účast na Slovensku, v České republice i ve Slovinsku o něco stoupla. Na Slovensku ze 14 na 18 procent, u nás z 18 na téměř 29 procent. Nejvyšší byla v Belgii, kde hlasovalo z hlediska našich poměrů závratných 89 procent oprávněných voličů.

U nás se dalo čekat, že vyhraje ANO a že výrazně posílí Piráti a ODS, a to se stalo. To, že se do europarlamentu probojovala i SPD, rovněž není žádným překvapením.

Překvapením není ani těsné vítězství Národního sdružení Marie Le Penové ve Francii. Její strana získala o necelé procento hlasů více než koalice „Obroda“ vedená prezidentem Emmanuelem Macronem.

Očekávaly se o něco lepší výsledky protiimigračních stran na severu Evropy; v tomto ohledu se o určitém překvapení mluvit může. Nicméně běh světa – ani Evropy – to zřejmě nějakým zásadním způsobem nezmění. Ostatně špatné výsledky na severu jsou vykompenzovány úspěchy na jihu – v Itálii, ve Francii, a konec konců i v Maďarsku.

Jednoznačné prvenství „brexitářů“ ve Spojeném království zřejmě pohřbilo naděje na druhé referendum, v němž by se Britové „opravili“. Výsledky voleb do Evropského parlamentu potvrdily, že hlasování pro brexit v roce 2016 nebylo nějakým náhlým zatemněním mysli, z něhož se Britové brzy vzpamatují.

Posuneme-li se na celounijní rovinu, opět můžeme konstatovat, že věci dopadly podle očekávání (alespoň mého, ale nechci ze sebe dělat chytrého). Socialisté a lidovci, jejichž tichá koalice si v Evropském parlamentu v posledních letech protlačila snad vše, co chtěla, výrazně oslabila, ale o katastrofě se mluvit nedá. Lidovci získají patrně 180 a socialisté 146 mandátů. Budou zkrátka muset přibrat třetího do party, a bude to patrně koalice stran označovaná jako ALDE (podle všeho 109 mandátů; v tomto táboře je i Babišovo ANO), méně pravděpodobné je, že by to byli Zelení, kteří si v těchto volbách rovněž polepšili (na 69 mandátů). Protiimigrační strany rovněž celkově posílily, ale ne natolik, aby je europarlamentní mainstream musel brát vážně.

Osobně se domnívám, že Evropu změny čekají. Budou ale navozeny katastrofami přicházejícími zvenčí, ať už půjde o další migrační vlnu a/nebo výrazné klimatické změny. Ekonomika díky právě proběhlým volbám ani nezrychlí, ane nezpomalí, a pokud se na tomto poli stane něco nepříjemného, bude to opět spíše v důsledku impulsů přicházející zvenčí – třeba v důsledku obchodní války mezi USA a Čínou.

Celkově tedy: Business as usual. Přejděme tedy k dennímu pořádku a věnujme se každý tomu, co považujeme za smysluplné.