Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Bitvě u Hradce

předcházela bitva u Jičína, ke které ale vůbec nemělo dojít. Zkráceně, na rakouské straně zoufale nefungovalo spojení mezi Benedekovým operačním velitelstvím a jednotlivými armádami. Posel s novými rozkazy jel z Josefova do Jičína devatenáct hodin a další posel major hrabě Sternberg, vezoucí saskému princi Albertovi k Jičínu nový operační plán nařizující okamžité stažení od Jičína, se stavil na půldenní oběd na zámku v Miličevsi. Místní velitelé se drželi starých plánů a marná byla statečnost a obětavost vojska, když očekávané posily se už stahovaly k Hradci. Byly i úvahy, že šlechtici to dělali Benedekovi, který začal od píky a nebyl z nich, schválně aby ukázali jeho neschopnost. Jiný rakouský šlechtic, jméno bych teď asi zkomolil, nechal několik hodin stát u Lochova (Jičín) svůj seřazený prapor v dešti kulí pruského dělostřelectva, pálícího z blízké výšiny. Když se vesničané vrátili po bojích zpět, našli tam v sadě čtvercovou plochu pokrytou stovkami mrtvol. Jejich velitel čekal na rozkaz, co má dělat.

Tu válku mohlo Rakousko snadno vyhrát, jeho pušky střílely mnohem dál a byly přesnější než pruské jehlovky, ale hrabata a baroni se drželi staré francouzské taktiky masových čelních útoků. Pak proti jehlovkám skutečně nemohli obstát. Atd. atd.

Proč to píšu. Úloha jednotlivce v dějinách. Kdyby se major hrabě Sternberg nestavil na oběd, nedošlo by k bitvě u Jičína, která vlastně zdecimovala saský sbor a některé oddíly První armády Clam-Gallasovy. U Hradce, kde byla bitva dlouho nerozhodná, by ji ušetřené rakouské síly pravděpodobně zvrátily k vítězství. A nebylo by nic z toho, co autorka tak pěkně řetězí. Náhoda, vyšší řízení, bohové, Bůh? A kolik takových příkladů bychom v dějinách našli?