Může mít EU vlastenecký zákon bez eurovlastenců?

Tak dlouho se Evropa štítila amerického zákona Patriot Act, až se ocitla v situaci, kdy sama zvažuje zákon na obranu před terorismem. To tvrzení je samozřejmě přepjaté, ba karikující. Karikuje jisté modely uvažování. Jednak to, jež obdivovalo americkou tvrdost po 11. září 2001, aniž by si všímalo omezení svobod. Ale i opačné: to, jež Evropě dovolilo štítivost nad americkým „šmírováním“, aniž by si všímala, že sama obranu podcenila. Po teroristickém útoku na Francii je ovšem zřejmé, že ideologické hrany se obrušují.

Ano, i Evropa potřebuje nějaký svůj Patriot Act. Ten výraz se po letech nenápadně vsouvá do veřejné debaty – i u nás už pronikl do televize a do novin. A už svým názvem upozorňuje na jisté problematické body. I když můžeme dodat jednu věc: chystá-li Evropa legislativu proti ohrožení 13 let po Americe, má dobrou šanci poučit se z jejích plusů i minusů.

A teď už k tomu názvu. USA PATRIOT Act se obecně překládá jako vlastenecký zákon. Název naznačoval, že kdo o zákonu pochybuje, není vlastenec. Ale ve skutečnosti jde o akronym: Uniting and Strenghtening America by Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorism . „Sjednocování a posilování Ameriky poskytováním vhodných nástrojů pro potírání a bránění terorismu,“ to přece zní jako nádherná ukázka bruselské byrokratické ptydepe, takže s tím by Evropská unie problém mít neměla.

Problém je spíše s vlastenectvím. Federalizovaná Amerika před 13 lety reagovala na své ohrožení federálním zákonem. Jak nyní zareaguje hybridní Evropa? To je jeden zdroj problému. EU již nyní vykazuje federální prvky, třeba schengenský systém, které ji staví do role jedné ohrožené entity (do téže role, v níž jsou už dávno USA). Ale nemá federální legislativu, která by ohrožení ve stejně jednotném, federálním, rámci řešila. A druhým zdrojem je samotný pojem vlastenectví.

Evropa může – přesněji evropské státy mohou – navrhovat různé prvky zákonů na ochranu před ohrožením, ale nemůže to celé zaštítit ve stylu Patriot Act. EU nemůže mít vlastenecký zákon (ať už si o tom americkém myslí cokoliv), nemůže-li se opírat o evropské vlastenectví. I takové postřehy patří k bilanci teroristického útoku na Francii.

V praxi také evropský vlastenecký zákon nikdo nenavrhuje, ale různé státy vyrukovaly s různými svými návrhy. Dánsko žádá víc peněz pro tajné služby. Německo žádá větší „šmírování“ (centrální evropskou evidenci leteckých pasažérů). Pro Paříž i Madrid je důležitá kontrola státních hranic (což ale odporuje Schengenu). Pro Londýn zase větší pravomoci pro jeho tajné služby. Řím by naopak připustil celoevropskou tajnou službu. Nizozemsko demonstrativně tvrdí, že ono ve válce není. A hlavním cílem homogenního Maďarska je zastavit přistěhovalectví, jak řekl premiér Orbán na pochodu v Paříži.

Kdo v tom všem najde jasný společný jmenovatel, získává bod. Vyplývá z toho, že má-li mít EU společná pravidla obrany proti terorismu, musí se na nich shodnout zástupci států na společném setkání. Čím dříve, tím lépe.

LN, 14.1.2015