Od ledna 2007 je předsedou EP německý křesťanský demokrat Hans-Gert Pottering, který v polovině funkčního období EP vystřídal španělského socialistu Borrella. Pottering je jedním z nejdéle sloužících europoslanců (v EP je od roku 1979) a byl doposud znám jako uvážlivý politik. Proto rozum zůstává stát nad jeho nedávným jednáním.
18. srpna 2007 se totiž Pottering v Berlíně zúčastnil setkání Svazu německých vyhnanců konaného pod heslem Právo na vlast je lidské právo, během něhož i vystoupil s proslovem. Je snad zbytečné dodávat, že režie tohoto setkání byla stejná jako u podobných akcí v minulosti: majetkové a právní požadavky vůči ČR nemající oporu v evropském ani mezinárodním právu, volání po zrušení poválečných prezidentských dekretů, verbální útoky proti prezidentu Benešovi atd.
Za poslední léta se v české politice zavedl zvyk přecházet mlčením občasnou účast německých politiků na těchto shromážděních a považovat ji za nezbytnou součást vnitroněmeckého politického folklóru (jiná věc je, zda je to dobře). Nicméně toto je něco nového.
Není pochyb, že podobné akce jsou destabilizujícím a rušivým faktorem nejen pro dvoustranné česko-německé vztahy, ale pro samotný proces evropské integrace a pro vytváření korektních a rovnoprávných vztahů mezi evropskými národy.
Je otázkou, proč se H.-G. Pottering v tomto případě vydal daleko za rámec svých pravomocí, opustil neutrální pozici vysokého evropského funkcionáře a vstoupil na vnitropolitickou půdu, navíc do citlivé bilaterální záležitosti. Při jeho politické zkušenosti lze těžko věřit, že by se dopustil školácké chyby a nevěděl, do čeho jde.
Spíše tedy šlo o záměrný manévr, který souvisí mj. i s rostoucím německým sebevědomím po nedávno ukončeném předsednictví a s emancipačním úsilím Německa na evropské i světové scéně, jehož součástí je i dlouholetá snaha o re- interpretaci a „europeizaci“ některých historických událostí včetně poválečného odsunu.
Zároveň jde o dobrou ukázku jednoho veřejného tajemství EU - jak lze bez ohledu na veškerou evropanskou rétoriku použít pozic v evropském establishmentu k ošetření vlastních „národních“ zájmů.
Tady bychom už ovšem mlčet neměli. Minimálně je na místě žádat předsedu Evropského parlamentu o vysvětlení, což europoslanci ODS učinili dopisem minulý týden. Uvidíme, jaká bude reakce.
Právo, 13.9.2007
Autor je předseda europoslanců ODS.