Varšava má zájem být v centru dění Unie, rozhodnutí o přijetí eura však odkládá. Ekonomicky se Polsku na rozdíl od eurozóny daří

Když americký viceprezident Joe Biden přicestoval počátkem února na bezpečnostní konferenci do Mnichova, řečnil i o ekonomické situaci v eurozóně. Nebylo by na tom nic zvláštního, Washington sleduje vývoj kolem eura velice bedlivě. Vše bylo v pořádku, dokud Biden nezačal vyjmenovávat země, které "za zády s Evropskou centrální bankou projevily ochotu odstartovat reformy". Za "důležité kroky, jež by měly dostat jejich ekonomiky na správnou cestu", pochválil kromě Řecka, Irska, Španělska a Itálie také Polsko. Není ovšem P jako P – spletl si Polsko s Portugalskem. Bílý dům se k přeřeknutí nevyjádřil. Lze pouze hádat, jestli za ním stála únava, nebo zda se Biden v ekonomické situaci jednotlivých členů Evropské unie opravdu nevyzná.

Příznivé statistiky i rating

Biden se stěží mohl splést víc: Polsko není členem eurozóny, a navíc jeho ekonomika je v mnohem lepším stavu než portugalská. Veřejný dluh Polska dosahoval v roce 2012 v poměru k hrubému domácímu produktu necelých 53 procent. Pro srovnání, průměr 27 členů

EU činí asi 85 procent, v rámci eurozóny 90 procent a v případě zmiňovaného Portugalska je to dokonce přes 120 procent HDP. Polské zadlužení začalo už navíc klesat, podle odhadů ve srovnání s rokem 2011 přibližně o deset miliard złotých (asi 61,3 miliardy korun).

Pokles deficitu veřejných financí v zemi ocenila nedávno i známá agentura Fitch Ratings, když 21. února zvýšila perspektivu ratingu Polska ze stabilní na pozitivní a potvrdila hodnocení Polska na stupni A pro zahraniční valuty i pro złotý. "Polsko v posledních letech prokázalo vysokou odolnost vůči celosvětovým krizím, i když je silně spojeno se západní Evropou. I přes zpomalení ekonomiky v roce 2013 má zdravé základy pro hospodářský růst," domnívá se Fitch Ratings.

Obavy z Ústředního výboru v Bruselu

Ne náhodou Polsko odstoupilo od dřívějších ambicí vstupu do eurozóny, k čemuž mělo podle původních plánů dojít již vloni. Hlavním důvodem byly pochopitelně potíže eura. Podle posledního vyjádření premiéra Donalda Tuska by mělo být Polsko technicky připravené na připojení k eurozóně do roku 2016.

Vláda se začala stavět ke stanovení nového konkrétního termínu připojení vyhýbavě i přesto, že je proevropská. Kabinet se obává pokračování dluhové krize i hněvu občanů. Zatímco v roce 2003 podpořili Poláci drtivou většinou vstup země do EU a v tehdejším referendu předběžně schválili i výměnu złotého za euro, nyní jsou vůči zavedení jednotné měny skeptičtí. Odmítá ji na 60 procent z nich.

Podmínky Maastrichtské dohody pro vstup do eurozóny nepředstavují pro Polsko složitou překážku. I ekonomové se shodují, že načasování bude především politickým rozhodnutím.

A že nepůjde o lehký úkol, ukázala i debata o fiskální smlouvě, kterou loni v březnu podepsaly členské země EU s výjimkou Londýna a Prahy. Ani Varšavě se totiž moc nezamlouvala. Pakt, který prosadilo hlavně Německo, zavazuje 25 signatářských zemí k přísnější fiskální disciplíně a zavádí téměř automatické sankce v případě překročení limitů pro deficity.

Také vzrušená debata na půdě polského Sejmu na dané téma ledacos naznačila. Premiér se na straně jedné snažil vyvolat dojem, že se jedná o dokument bez většího významu. "Fiskální smlouva nám neukládá žádné, podtrhuji žádné povinnosti, dokud se Polsko nestane členem eurozóny," vysvětloval. Na straně druhé neopomněl zdůraznit, že po jejím schválení bude záležet na tom, zda se Polsko udrží v "centru Evropy". Řada Poláků se totiž obává, že bez jasného kalendáře měnové integrace zůstává země fakticky mimo jádro Unie.

Polský parlament dal zelenou fiskálnímu paktu loni v květnu a senát jej schválil letos 20. února. Umožnil tak prezidentu Bronisławu Komorowskému, aby jej ratifikoval.

Strašák jménem nezaměstnanost

Výsledky polské ekonomiky překonávají v posledních letech veškerá očekávání. Navzdory globální krizi tamní hospodářství rostlo ještě v roce 2011 o 4,3 procenta. Hlavním motorem růstu byla především vnitřní individuální spotřeba. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí roku 2012 rostl HDP Polska o 3,6 procenta, na konci roku tempo růstu zpomalilo na pouhých 0,7 procenta. Nicméně pro letošek počítá rozpočet s růstem ve výši 2,2 procenta HDP. Podle Polské agentury pro informace a zahraniční investice zůstávají totiž základy ekonomiky stabilní. Podle předběžných údajů polského Hlavního statistického úřadu vzrostly ceny spotřebního zboží a služeb v letos v lednu o pouhou 0,1 procenta v porovnání s prosincem 2012 a meziročně se zvýšily o 1,7 procenta. Jedná se o nejnižší meziroční růst inflace za posledních šest let.

Někteří Poláci si přesto musejí v poslední době více utáhnout opasky. Mzdy nerostou již měsíce a v některých případech dokonce klesly. Podle průzkumu deníku Gazeta Wyborcza si třetina Poláků uvědomuje, že mohou o práci přijít ze dne na den. Míra nezaměstnanosti vzrostla meziročně o jeden procentní bod na lednových 14,2 procenta. A celkem 361 polských firem oznámilo, že v nadcházejících měsících propustí na 29 tisíc lidí, včetně 7500 zaměstnanců veřejného sektoru.

Eurostat odhaduje, že celkový počet nezaměstnaných ve 27 zemích EU dosáhl v prosinci 2012 téměř 26 milionů, z toho 18,715 milionu v eurozóně. Nejkritičtější situace panuje u mladé generace. Nezaměstnaných Evropanů mladších 25 let bylo koncem roku celkem 5,702 milionu, přičemž 3,624 milionu z nich pochází ze zemí používajících euro. Nejhorší situace vládne v Řecku a ve Španělsku, kde je bez práce více než polovina mladých lidí.

Podnikání má zelenou

Chválou na adresu Polska nešetří ani Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní zaznamenal náš severní soused v době globální krize nejvyšší růst HDP ze všech členských zemí. "Pokud jde o HDP na obyvatele, Polsko se od roku 2005 blíží k zemím EU15 dvakrát rychleji než na začátku desetiletí," uvedl loni na jaře generální tajemník OECD José Ángel Gurría.

Podle zprávy Světové banky Doing Business 2013, která hodnotí podmínky pro podnikání ve 185 zemích světa, zaznamenalo Polsko největší pokrok ze všech sledovaných zemí, když se posunulo ze 74. místa na 55. (Česko si o jednu příčku pohoršilo a skončilo 65.) Za skok o 19 míst Polsko vděčí změnám zavedeným v letech 2011 až 2012, a sice urychlení registrace nemovitostí, snížení daňového zatížení, posílení vymahatelnosti obchodních smluv a snadnějšímu řešení sporů.

Počátkem února slavila Varšava další významný diplomatický úspěch v rámci EU. Na summitu o rozpočtu pro léta 2014 až 2020 jí bylo přislíbeno celkem 105,8 miliardy eur, což je o 4,5 miliardy více, než dostalo Polsko v průběhu právě končícího sedmiletého rozpočtového období. V rámci fondů na politiku soudržnosti dostane 72,8 miliardy, téměř o tři miliardy více, a na zemědělskou politiku získalo 28,5 miliardy eur, tedy další 1,5 miliardy navíc.

Roky zanedbávaná infrastruktura může budit dojem, že Polsko zásadní reformy teprve čekají. Není tomu tak. Dřívější krize využilo Polsko k restrukturalizaci. Od roku 2008 vzrostla produktivita práce o pětinu. Rozvoj průmyslových odvětví a inovativních služeb, jako je špičková elektronika, molekulární výzkum nebo výroba vysoce kvalitních automobilových dílů, leteckých motorů či nábytku, přitahuje velké podniky, které přesouvají výrobu z jihoevropských států právě do Polska. V zemi také končí poslední etapa privatizačního programu.

I když se stále najde spousta dobrodruhů, hlavně mezi mladými, kteří chtějí zkusit štěstí v cizině, Polsko samotné začíná být zajímavou destinací pro imigranty. A to nejen pro přistěhovalce ze sousední Ukrajiny, Běloruska a dalších třetích zemí, ale také v rámci Unie. Při troše štěstí a odvahy by zde možná našli uplatnění i někteří mladí nezaměstnaní z Portugalska, Španělska anebo Řecka.

Týdeník EURO 10/2013, 4.3.2013