Evropská komise udělila Microsoftu pokutu 280 miliónů eur. Z lidského hlediska je přístup úředníků evropské komise pochopitelný. Microsoft se nám tu podezřele roztahuje, je třeba přistřihnout mu křidýlka, hupneme na něj antimonopolním zákonem. A čtvrtmiliardička do rozpočtu, chachá, taky nebude k zahození.

Jenže jak to s tím monopolem doopravdy je: Vývoj informačních technologií je (naštěstí) natolik rychlý, že mu zkostnatělé vládní instituce v podstatě nestačí stavět do cesty žádné významnější překážky, a tak je oblast IT jedním z nejsvobodnějších odvětví. Je otevřená každému, ovšem panují zde tvrdá pravidla trhu, v nichž se jasně profilují ti nejlepší. Microsoft v tomto prostředí dokázal lépe než jeho konkurenti přetavit potenciál tržních možností v technologické know-how, a navíc mistrně zvládl strategii pronikání na globální trh. Díky tomu je dnes dominantním hráčem, ale ne monopolem.

Kdyby byl monopolem, jako jsou třeba některé tuzemské telekomunikační nebo energetické společnosti, trpěl by i stejnými syndromy. Byl by přezíravý vůči zákazníkům, pseudoodůvodněně by zvyšoval ceny, měl by nabubřelý aparát s neochotnými zaměstnanci, vyjadřoval by se ústy tiskového mluvčího, potrpěl by si na formality a eventuálně by nad ním bděl státní regulační úřad, se kterým by si ovšem mával, jak by chtěl.

A hlavně, snažil by se různým kamarádíčkováním se zákonodárci prosadit taková pravidla, která by nějakým způsobem tento trh uzavřela před vstupem nové konkurence. A to se neděje. Na trh IT může vstoupit bez zábran kdokoli a začít podnikat, i když je to třeba jen studentík s notebookem v batůžku - a mnohým se to velice dobře daří. Microsoft se nesnaží svým konkurentům uzavřít trh, ale bojuje tím, že akceleruje vývoj, věnuje velké úsilí zlepšování svých produktů, pečuje o zákazníky a přichází stále s novými vizemi.

Evropská komise Microsoftu vytýká, že zdarma rozšířil svůj operační systém o přehrávač a prohlížeč. Proč? Není snad v zájmu spotřebitelů, aby za své peníze dostali co nejvíc? Trochu to připomíná situaci, kdy radní jednoho středočeského města řešili "problém", že v jejich městě je benzín levnější než jinde. To přece ale není problém, to je dosažení kýženého tržního stavu!

Dále evropskou komisi doběla rozžhavuje skutečnost, že operační systémy Microsoft jsou nasazeny na devadesáti procentech osobních počítačů, a tak přišla s požadavkem zveřejnění zdrojového kódu včetně dokumentace. Z odborného hlediska jde o zbytečnost, z hlediska podnikatelské etiky je to nestydatost. Proč by měl kdokoli zveřejňovat své pracně vydobyté know-how, které je základem jeho byznysu? Možná si ani neuvědomujeme, jak nebezpečný precedens toto rozhodnutí evropské komise vytváří.

Fakt, že je zde jeden dominantní hráč, je chybné interpretovat jako existenci monopolu. Opravdový monopol či oligopol může při vhodných antimonopolních zákonech vzniknout jen na regulovaných trzích, a tím trh informačních technologií zaplaťpánbu není. Všimněme si třeba, že v oboru IT dosud nevznikly žádné profesní komory. Těch je v jiných odvětvích požehnaně - od advokátů po zeměměřiče. De jure se starají o profesní úroveň, ale de facto vyžadováním různých osvědčení (která často sami vydávají) administrativně chrání teploučko svých pappenheimských před příchodem konkurence. Oblast IT lze takto považovat za jedno z nejčistších tržních prostředí.

Evropská komise ukázala svým rozhodnutím, že nejenom nerozumí trhu IT (to by se dalo ještě odpustit), ale že principy podnikání na svobodných a zdravých trzích jsou jejímu úřednickému nazírání na hony vzdálené. Jestli si myslí, že na základě těchto a podobných zásahů do trhu bude Evropa dohánět Ameriku, je na hlubokém omylu.