Obavu z pátku třináctého dala světu Paříž. V pátek 13. října 1307 zahájil král Filip IV. přelomový zátah na templáře a ta symbolika přežívá dodnes. Aktuální otázka zní, jak se bude připomínat pátek 13. listopadu 2015.

Aby zůstal v paměti jako přelomové datum, musel by být spojován s přelomovými okolnostmi. Takovou není 129 lidí zavražděných džihádisty. Madrid zažil islamistický útok se 191 oběťmi (11. březen 2004). Bombaj si připomíná 166 zavražděných (26.–29. listopad 2008). Nemluvě o 11. září 2001 v USA.

Aby 13. listopad utkvěl jako přelom, aby tak utkvěl v roce přílivu milionu muslimů přicházejících do Evropy zhusta bez kontroly a registrace, musel by nastat zásadnější posun, cosi v následujícím stylu.

Zkuste si představit, že by polevily řeči o tom, že strach vyvolávají jen pravicoví populisté. (Iniciovali oni útok na Paříž?) Či o tom, že zavádění kontrol na hranicích a ohrožení Schengenu vyvolávají odmítači běženeckých kvót. (Rozhodli oni o uzavření hranic Francie?) A hlavně řeči o tom, že Islámský stát nemá nic společného s islámem. To by byl přelom v debatě, kterou na hlavní evropské úrovni dosud určovala „vítací kultura“ Německa.

Upřímně, stalo se něco z výše jmenovaného? Na definitivní odpověď je samozřejmě brzy, ale právě podle takových posunů má smysl význam pátku 13. listopadu posuzovat. Rozhodně ne podle míry truchlení, jakkoliv je spontánní a úctyhodné.

V roce 2012, po útoku džihádistů u židovské školy v Toulouse (čtyři mrtví), prezident Hollande prohlásil, že „strhne všechny masky i výmluvy“. Jenže letos v lednu, po džihádistickém útoku na redakci Charlie Hebdo a košer lahůdkářství, prohlásil, že „tito teroristé a fanatici nemají s náboženstvím islámu nic společného“. Fakt, že Hollande se brání pojmenovat hrozbu, patří podle analýz v Izraeli k hlavním důvodům toho, že francouzští Židé tvoří největší přistěhovalecký segment do židovského státu.

Po druhém útoku na Paříž už Hollande netvrdí, že Islámský stát nemá nic společného s islámem. Ale prohlásil, že útok byl spáchán „teroristickou armádou DAIŠ“. Slova typu džihádismus, radikální islamismus či islamistický teror jako by nadále skrýval za maskou a výmluvou. Má to nějaký jiný smysl kromě politické korektnosti a konejšení muslimů ve Francii?

Pokud se tady nic nemění, zůstane útok z pátku 13. listopadu jen jedním z řady.

LN, 16.11.2015