V lidoveckém newspeaku se zřejmě odlišným názorům říká „lež“. Pokud se snížím k použití stejného jazyka, mohu snadno ukázat, že Pavel Svoboda ve svém textu „lže“ stejně, jako jím osočovaní Klaus s Robejškem. Co hůř, on, narozdíl od nich, dokonce i lže.

Pojďme se na to podívat:

Podle Klause „spiklenci“ v Bruselu záměrně čekali na migrační krizi a neřešili ji, aby nám mohli naordinovat „více Evropy“. Klaus řekl, že Německo poptávalo migranty, čímž pro méně pozorného posluchače zaměnil následek za příčinu a našel vítaného viníka. Migrační potíže snad nezačaly v roce 2011 vypuknutím syrské a irácké krize?

Klaus samozřejmě netvrdil, že migrační krize vznikla kvůli současné německé politice.

V Německu existuje dlouhodobá poptávka po migrantech, která má zajistit přísun pracovní síly do těch oblastí, které německý sociální stát rodilým Němcům znechutil. Frau Merkel svým velkohubým pozváním uprchlíků a bezohledným jednostranným porušováním Schengenské smlouvy způsobila nárůst počtu ekonomických migrantů (často se vydávajících za Syřany). Že se kvůli syrské a irácké krizi, na jejichž vzniku se EU podílela přinejmenším nepřímo, výrazně zvýšila nabídka lidí, kteří mají zájem migrovat, je také fakt. Názor, že to představitelům EU vyhovuje, potvrdil ostatně i sám Pavel Svoboda jen o několik odstavců dál: „Dnešní nezvládnutá migrační krize je tudíž důsledkem stavu, kdy je migrace v pravomoci a odpovědnosti členských států, ne EU. Jsou-li tedy dysfunkční členské státy, jak to, že nediskutujeme o jejich zrušení,“ píše, a bezelstně tak odhaluje, k jakému účelu by si přál migrační krizi zneužít. Zeptáme-li se cui bono, pak můžeme i Klausovu teorii, resp. to, jak ji interpretuje Pavel Svoboda, totiž že Brusel migrační krizi nejen uvítal, ale i podnítil, považovat přinejmenším za možnou.

Pavel Svoboda tedy buď prokazatelně lže (a zdůrazňuji nepřítomnost uvozovek – v tomto případně se nejedná o lidovecký newspeak, on opravdu lže), když označuje fakty podložený a celkem logicky obhajovaný názor za lež, nebo používá svou vlastní definici významu slova „lež“, kterou jsem si dovolil označit za lidovecký newspeak, protože lidovce prostě z dobrých důvodů nemám rád.

Pojďme dál:

Robejšek záměrně odhlédl od politické podstaty unijního projektu, díky které se na území členských států přes šedesát let neválčí – to je něco, co nemá v předchozí historii našeho kontinentu obdoby.

Toto je další Svobodova „lež“ (uvozovky označují použití lidoveckého newspeaku, takže pozorný čtenář si za „lež“ dosadí slovo názor). Stejně, ba ještě lépe, totiž lze argumentovat, že se na území dnešní EU neválčí díky existenci NATO a dlouhému období studené války, ve které se díky sovětské hrozbě významně otupily všechny neshody, které by jinak mohly způsobovat konflikty. EU možná udržení míru pomáhá – ale jen do té míry, do jaké pomáhá míru svobodný obchod; v politice se zdá, že své členy spíš rozeštvává (např. Řecko vs. Německo, všichni vs. Maďarsko, staré vs. nové členské státy...). Nicméně protože EU rozhodně netrvá jím zmíněných šedesát let, je tato Svobodova „lež“ poněkud slabomyslná.

Následuje však otevřená lež:

Tento prostor míru, právního státu a demokracie...

„Právní stát“, o kterém Pavel Svoboda básní, je chimérou, kterou naposledy demaskovalo např. porušování Schengenu ze strany Německa, Řecka a Itálie, ale i dřívější protiprávní záchrana řeckých financí nebo ještě dřív bezostyšné porušování maastrichtských dohod Německem a Francií. Ze stejného soudku byly i „opravy“ referend v Dánsku, Irsku, Nizozemí a Francii, kdy evropské elity odmítly respektovat jednoznačně negativní výsledky a s neuvěřitelnou bohorovností pokračovaly ve válcování toho, co z demokracie a vlády práva do fungování EU kdy proniklo. O nedodržení přislíbeného zařazení tzv. Klausovy výjimky do Lisabonské smlouvy snad ani nemá cenu mluvit.

Mimochodem, Svoboda zde používá také jednu zavrženíhodnou argumentační figuru – podsunutý argument neboli figurínu neboli straw man. Fuj:

Tento prostor míru, právního státu a demokracie nemá zjevně pro Robejška hodnotu. Mír je zřejmě v jeho kruzích úplně nanic a můžeme se bez něj obejít.

Nemám rád lži. Nemám rád argumentaci ad hominem. Ale ještě víc nemám rád komunistický způsob uvažování, který je bohužel Pavlu Svobodovi i po tolika letech vlastní a který z jiného názoru raději dělá lež a z protivníků úmyslné lháře, než aby se vybičoval k zřejmě nadlidskému výkonu – ke korektní argumentaci. Přesto nemohu tuto svoji poznámku uzavřít jinak, než parafrází bombastického závěru veřejného výronu geniality pana europoslance Svobody:

Nemohu zmíněného pána podezírat z nedostatku informací, ačkoli z nedostatku intelektu ho podezírám už déle. Takže si nejsem jistý: Lže nám záměrně, nebo z blbosti?

Volven.wordpress.com