Před necelými pěti lety byla Nokia symbolem skandinávské „znalostní“ ekonomiky a příkladem účinné státní podpory „informační společnosti“. Na podzim roku 2008 byla vyhodnocena jako nejcennější značka Evropy. Dnes? Její upadající hvězda. Je zajímavé, kolik toho má dnešní Evropa s Nokií společného.

Obří centrála Nokie kousek od Helsinek je monumentální budova ze skla a oceli ležící přímo u moře. Budova byla pochopitelně od počátku konstruována jako „zelená“, a to nejen vzhledem k okolní přírodě, ale i pracovnímu prostředí tisíců zaměstnanců. V tak zvaném „Nokia House“ jsou posilovny, sauny, zdravotní klinika, řada kaváren, dostatek odpočinkového a relaxačního prostoru i soukromá přistávací plocha pro helikoptéry.

Saunující, posilující a v zelené budově (ne)jen odpočinku se oddávající zaměstnanci se nemohou nikdy vyrovnat efektivitě a osobnímu nasazení těch, kteří musí o své místo a obživu dnes a denně bojovat. Tohle pravidlo platilo před stovkami let a platí i dnes. Rozmařilí, zhýčkaní, neproduktivní a zkorumpovaní Řekové, Španělé, Portugalci, Italové… Evropané nemohou ze stejných důvodů nikdy konkurovat novým dravým ekonomikám, jejichž obyvatelé mají neskonale vyšší motivaci k pracovním výkonům.

Není náhoda, že v tématech článků o společnosti Nokia postupem času začaly dominovat především její „zodpovědné společenské“ aktivity nad samotným předmětem podnikání, tedy vývojem a výrobou mobilních telefonů. Dozvídáme se například, že v roce 2009 jí byl Greenpeace udělen titul ekologicky nejvyspělejší a nejzodpovědnější světové firmy, že je jedním ze zakládajících členů Světové podnikatelské rady pro trvale udržitelný rozvoj, že již v roce 2006 formulovala svoji první strategii „pro klima“, že na Bali byla v roce 2007 signatářem výzvy světovým vůdcům, aby byli aktivnější v boji se změnou klimatu nebo že v roce 2010 byla Down John Indexem vyhlášena společností s trvale udržitelným vývojem technologií.

A vedle toho se z evropského podnikatelského „predátora“ Nokia během pouhých několika let propadla na samé dno. Značka Nokia přestala mít svůj zvuk, akcie strmě padají, investoři se odklánějí a připravuje se další propouštění tisíců zaměstnanců. Nokia House, který byl symbolem úspěšného skandinávského (evropského) podnikatelského ducha, do kterého proudily davy turistů z „méně rozvinutých ekonomik“, aby na vlastní oči viděly ten zázrak, se mění v dům stínů.

Pro Nokii, potažmo i pro Evropu je více než symbolické, že právě CEO Gee-Sung Choi z korejského Samsungu dal šéfovi této evropské firmy Stephenu Elopovi pořádnou lekci.

Evropané se mezi sebou baví o dovolené, Američané o kariérním postupu a Asiaté o příležitosti pracovat. A v tom to asi všechno bude. Parafrázuji citát Konfucia: „Věci kolem nás jsou velmi jednoduché a komplikují se jen tím, že sami na komplikovanosti trváme.“

Článek převzat z TerezaKakosova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky