29.3.2024 | Svátek má Taťána


EVROPA: Neomarxisté útočí

14.11.2012

Chceme Evropu pro všechny!

Evropský neomarxismus a soudobá levice se vskutku činí. Slyšeli jste už o kampani s názvem Europe4All (tedy Evropa pro všechny)? Pokud ne, o hodně přicházíte. Nechtěl bych svým článkem dělat této průkopnické kampani reklamu, což mi mohou mnozí vytýkat, na druhou stranu však stojí za to upozornit na snahy, které evropská levice vyvíjí ve svém boji za lepší zítřky.

Myslel jsem v prvé chvíli, že se jedná o oficiální unijní kampaň. Polilo mě horko a vzedmul se ve mně vztek (jsem přece zapřisáhlý odpůrce evropské integrace). Pak jsem zjistil, že jde o něco jiného, anebo se to tak přinejmenším tváří. Za Evropou pro všechny totiž stojí Evropské sociální fórum, které vzniklo před deseti lety v reakci na plány amerického prezidenta Bushe vyhlásit válku Saddámu Husajnovi. Nic proti tomu, ani já neokonzervativní politiku amerických vlád nepodporuji, avšak zpoza líbivých a vzletných slov o míru, demokracii a svobodě na nás číhají pohrobci marxismu, kteří – poté, co se leninský socialismus znemožnil – hledají nové cesty, kterak naplnit své konstruktivistické sny. Počínaje rokem 2002 pořádají fóra, na nichž horlí proti imperialismu a neoliberalismu. Už samotné tyto pojmy odhalují, s kým máme tu čest.

Základem jejich kampaně je Charter of principles for another Europe, vydaná v roce 2007. Podívejme se zběžně na ty, kteří se na její přípravě mimo jiné podíleli: Nadace Rosy Luxemburgové (propojené s "postkomunistickou" německou parlamentní stranou Die Linke), sdružení Espaces Marx (zabývající se studiem marxismu), feministická organizace Réseau féministe Ruptures, francouzská odborová organizace Solidaires Unitaires Démocratiques, České sociální fórum, strana GUE/NGL (zastoupená v Evropském parlamentu; roli pozorovatele v ní zastává KSČM) a další levicové subjekty. A co se v ní píše?

Na prvém místě to, že jiná Evropa je možná. Říká, že neoliberalismus(!) Evropské unie ztroskotal, neoliberalismus antidemokratický a patriarchální. Už po přečtení prvních několika vět úvodu začínám pochybovat o duševním zdraví jejích autorů. Skutečně obviňují Unii z toho, že prosazuje neoliberální politiku? Tu politiku, kterou nenávidí u Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana či Augusta Pinocheta? Bez ohledu na relevantnost pojmu samého zde zůstává rozum stát nad tím, jak mohou srovnávat ryze pravicovou hospodářskou politiku (a nejen tu) právě zmíněných představitelů konzervatismu a bojovníků za svobodu s navýsost levicovými praktikami Unie.

Dále se praví, že musí být respektována nedotknutelnost každého jedince, zajištěn mír (to už se nejspíš podařilo, jak napovídá nedávno udělená Nobelova cena), spravedlnost a bezpečnost, prosazena rovnost mezi pohlavími, sociální práva, ekonomika založená na sociální spravedlnosti atd. atp. Povšimněme si zejména těchto požadavků, neboť se pramálo liší od toho, zač bojoval apoštol nového světa, německý Žid Marx. Rovnost mezi pohlavími se už v praxi pokusili nastolit sovětští bolševici; hlavní bojovnicí za "práva žen" byla Alexandra Kollontajová, krom jiného členka Leninovy vlády, která zároveň propagovala promiskuitu jakožto cosi zcela přirozeného, snažíc se rozvrátit tradiční rodinu. Naštěstí neuspěla, ale následovníků má požehnaně. Paradoxně komunistická diktatura uškodila instituci rodiny a manželství méně než soudobé tažení neomarxistické fronty, jež lidskou přirozenost likviduje sice bez potoků krve, avšak o to důkladněji. A to, jak má vypadat ekonomika založená na sociální spravedlnosti, už nemalá část lidstva rovněž měla čest spatřit.

V duchu své rozumu se příčící kritiky unijního neoliberalismu v textu označují Unii za viníka nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení některých skupin obyvatel v členských zemích a z toho plynoucí nestability a šovinismu. Slova o šovinismu (předpokládám, že nemíní gender chauvinism) znějí poněkud zvláštně, neboť se mi nezdá, že by se některé evropské národy pokládaly za nadřazené jiným evropským národům. Pokud ovšem autoři textu toliko nedokázali přesně vyjádřit své pomatené myšlenky a měli na mysli vzrůstající nespokojenost lidí s přistěhovalci a dalšími cizorodými elementy, které vysávají sílu ze stále slabších těl evropských národů, pak s nimi nelze než souhlasit. Oni však namísto návratu k tradičním hodnotám naší křesťanské kultury prosazují ideu Europe4All.

europe 4all

Její logo vypovídá za vše: pěticípá hvězda, na jejímž vrcholku se skví srp a kladivo. Něco takového by mě snad nevyděsilo tolik jako koláž, kterou vyplodili, neboť krom symbolu dělníků a rolníků na ní můžeme spatřit islámský půlměsíc, symbol buddhismu, taoismu i bráhmanismu, židovskou hvězdu a další. Pokud snad nevíte, jak vypadají, máte co dohánět. Své budoucí sousedy bychom přece měli znát.

V nové, sjednocené Evropě bude místo pro všechny, pro všechny, kteří zavrhnou svou přirozenost a přitakají představě světoobčanství. Ty tam budou starobylé evropské národy, které se těmto zvěstovatelům nového řádu podařilo vyvrátit z kořenů. Stará Evropa bude zahubena a zrodí se nová. Ta bude již všech.

Europe4All!

(http://zemanek.webnode.cz/)