To kdysi komentoval Jan Werich. Nad blbostí nelze zvítězit, ale boj s ní se nesmí vzdávat. Také se ví (a to všeobecně), že se pokrok nedá zastavit. Vzpomínáte na boj proti prvnímu automobilu? Nebo ze vzdálené minulosti. Dnes bychom svítili ještě loučemi, protože v boji proti plynovému a později hlavně proti elektrickému osvětlení se bojovalo známými argumenty. Setření rozdílu mezi dnem a nocí omezuje soukromí a obloukové lampy byly vlastně dílem ďábla. V nedávné minulosti měly Žižkovské ženy strach z vysílače v Mahlerových sadech. Již při pouhém pohledu na tu „hroznou věž“ měly bolesti hlavy.

Přestože ve věži byly jen zásuvky k vařičům na kávu pro montéry. Ač nikdo nevěděl, oč se vlastně „hraje“, konaly se protestní akce. Tehdy to mělo prozaický důvod. Technik z fakulty žurnalistiky J. M. dělal tehdejším prominentům anténní zesilovače na pásmo VKV CCIR (tehdy západní norma) a v této normě měl budoucí vysílač vysílat. My do té doby měli VKV OIRT (východní norma). To abychom byli ochráněni od ideologické diverze. Obě pásma se navzájem nerušila. To naše ovšem rušilo pohyblivé služby (hasiči, sanitky, ap.) v Německu a Rakousku. Tehdy se již „oteplovalo“, a tak se začal chystat náš přechod do pásma VKV CCIR. Tím však může dojít k rušení poslechu zahraničních vysílačů silným signálem místního vysílače. Musíme vzít v úvahu, že tehdejší přijímače ve spojení s anténním zesilovačem mohly být zahlceny. Tak odpadl kšeft. Myslím, že nešlo ani tak o peníze, jako o pouhou prestiž (věhlas) J. M.

A zrodila se (mezi tím se udála sametka, ze soudruha se stal aktivní člen ODS) občanská iniciativa, která zbrzdila uvedení vysílače do chodu cca o tři čtvrtě roku. Stála ta měření „škodlivosti“ vysílaných vln dost času a peněz. Hledali se ve světě „odborníci“, kteří škodlivost potvrdili. Bylo jich zoufale málo. Nemohu se vyjádřit jinak, než že jednání s těmi slepicemi bylo náročné, protože mě napadala jen žalovatelná slova.

Ani bych si na tuto lapálii nevzpomněl, kdyby v televizi na Z1 nebyl právě vysílán dokument o prvním letu Concorda (Aérospatiale-BAC Concorde 101/102) do New Yorku. V té reportáži byl ženský prototyp ekologického teroristy. Mlela stále dokola nesmysly, jak bude New York ohrožen, jak bude obyvatelstvo trpět atd. atd.

A tak se konečně dostávám k Lisabonské smlouvě. Mám ji ve formátu PDF, má 392 stran, a průměrně gramotný člověk ji zvládne za 5 hodin. Je to mnoho, a proto se z ní dá vytrhávat a manipulovat těmi, kteří si to raději nechají „vysvětlit“. Zvracet se mi chtělo, když jsem v televizi viděl odpůrce LS vykřikující AŤ ŽIJE…

A dobře nám tak, jen nepochopím drzost (zde mi chybí slovo) osočujícího ÚS, aniž by si sám uvědomil, co říkal o právu, které soustavně porušuje, a navíc popírá, co před irským referendem říkal. Že by se našemu světovládci Irové vysmekli a prozřeli? A nevolili většinou jednoho hlasu, jako tomu bylo u vládce hradu?! Divím se servilním novinářům, že si nepromítnou starší projevy, aby si utvořili… Ale což, je mi 74,5, takže to nějak přežiju. I Husák mi byl jedno, tak co tenista? Dětí je mi líto. Irové pochopili, že s EU mají větší naději vyhrabat se z krize. U nás SE TO OKECÁ.

Převzato z Rottenberg.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora