Často se v souvislosti s nejapnými pokusy přepsat historii druhé světové války setkávám s tvrzením, že popírat roli SSSR na osvobození táborů a na vítězství nad nacismem je v pořádku - konec konců, „Rusáci“ to v reversu dělali a dělají podnes.
Rusko by se prý především mělo omluvit za svou 70letou snahu přepsat 2. světovou válku na Německo vs. Rusko (se slabou podporou spojenců).
Je pravda, že v reversu to Sověti dělali dlouho - prakticky až do poslední dekády SSSR.
Ale dělalo se to i u nás, kde to byli nejen Sověti, kdo válku sami vyhráli, ale naši vlastní zahraniční vojáci, letci z bitvy o Anglii, vojáci, kteří bránili Tobruk a bojovali na západní frontě, ale i vojáci ze Svobodovy armády a slovenští účastníci Povstání byli persekuováni a vězněni.
Rusové se na rozdíl od toho, co dnes děláme my a naši západní přátelé, oprostili od historické lži. A ukázali, že si pomoci a spojenectví Západu v druhé světové válce váží, oceňují je a jsou za ně vděčni.
Důkazem je mimo jiné i přehlídka k oslavám 65. dne Dne vítězství v Moskvě, na kterou byly přizvány a zúčastnily se jí vojenské jednotky spojenců - Francie, Spojeného království, Spojených států a Polska, i bývalých republik SSSR, jejichž občané se na vítězství podíleli jako vojáci Rudé armády - včetně ukrajinské armády.
Přehlídky se zúčastnili a na večerní banket v Kremlu byli pozváni i dosud žijící veteráni britského obchodního loďstva, kteří za strašných ztrát v konvojích do Murmanska a Archangelska dováželi pomoc bojujícím Sovětům.
Ano, ti, kdo o vykládají nesmysly o ruském „popírání spojenecké účasti na druhé světové válce“ a chtějí tím omluvit naše dnešní hanebné jednání, lžou a navíc prozrazují, že o dnešním Rusku neví nic než to, o čem jim lžou naše media.
Na rozdíl od Rusů se ti naši rusofóbové k památce obětí nacistických koncetračnícb táborů a vítězů druhé světové války chovají jako prasata. Odmítají na vzpomínkových slavnosti ke dni osvobození východních koncentračních táborů pozvat ty, kdo tábory reálně osvobozovali a pro konečné vítězství nad nacismem přinesli největší oběti, a tváří se při tom ctnostně a pokrytecky nám vykládají, jak se musíme z výročí poučit o toleranci.
Smutnou pravdou je, že zatímco Rusové v sobě nalezli sílu k tomu, aby svůj pohled na minulost a na to, co by měla znamenat pro přítomnost, přehodnotili v positivním smyslu, my jsme upadli až na bahnité morální dno. Nahradili jsme jednu lež druhou, lžeme a chlubíme se, jak jsme zásadoví.
A ještě jako dodatek k tomu, jak Rusko „popírá“ pomoc spojenců, přináším článek, který jsem přeložil z Pravdy z roku 2003, tedy rovněž z Putinova období:
HISTORIE: Důležitost americké role v 2. světové válce
Přehlídka na Rudém náměstí 2010: