Šnek 11.1.2008 16:16

Pár poznámek.

Kdo se trochu zajímá o historii Kypru ví, že prvním prezidentem byl arcibiskup Makarios. Od mužů církve je dobré se držet stranou. Makarios rozeštval obě strany proti sobě a Turci udělali krátký proces. Zde zmíněné zabrání pouhé třetiny ostrova, mluví v jejich prospěch. Řecko by si, v případě okupace celého ostrova, ani neškrtlo - právě tak jako dnes vojska EU.

Vyjma ropných polí v okolí Kirkůku a Mosulu nemají Kurdové nic. Při tom i toto vlastnictví je sporné. V sedmdesátých létech se denním tisku otevřeně mluvilo o tom že Kurdská strana práce (PKK) je financována jednak Sovětským svazem a jednak z opia. Kromě toho se dalo sledovat, jak Kurdové jednou byli s Íránem proti Iráku, pak drželi se Syrií proti Turkům a posléze, případně i v jiném pořadí, s Irákem proti Íránu. Kromě toho se řezali pilně mezi sebou. Viz Barzani a Talabani. Sympatie vůči Kurdům začaly růst, když bylo potřeba přibrzdit tureckou snahu vstoupit do Evropy.

V sedmdesátých létech se také zcela veřejně psalo o arménské proradnosti. Arméni, když viděli pomalu postupující zánik Osmánské říše, v době před koncem WW1, se chtěli přiživit. Při svých podvratných aktivitách spoléhali na evropské státy, od nichž očekávali křesťanskou pomoc. Západ ani nenapadlo, pro své východní křesťanské bratry, hnout prstem. Vše skončilo tím, co je nyní, jako obrana proti vystupňované snaze Turecka dostat se do EU, vyhrabáno z propadliště dějin. Po téměř sto létech je genocida na Arménech opět aktuální.

Co bude následovat? Patrně požadavek Iráku, aby se Turkmenistán omluvil za genocidu napáchanou Timurlenkovými  hordami na bagdádském obyvatelstvu. Při dobytí Bagdádu bylo v jediném dni zavražděno, údajně, 80 tisíc lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek