Můj přítel Bruno Waterfield se mě zeptal, co je smyslem summitu EU. Dobrá otázka. Podle mého je odpovědí alespoň částečnou, že rusko-gruzínská krize je nejnovější cestou pro eurokraty jak ospravedlnit svoji existenci.

EU, jak vědí naši pravidelní čtenáři, je řešení, které hledá svůj problém. A každá mezinárodní krize je považována za důvod pro hlubší integraci. Po dlouhou dobu byl preferovanou vnější hrozbou islamismus. Jak to nechutně řekl vůdce euro-liberálů Graham Watson: „Usama Bin-Ládin udělal pro evropskou integraci více než kdokoliv od dob Jacquese Delorse.“

Nyní Brusel znovu využívá ruskou hrozbu. Jestli myslíte, že jsem cynik, tak si poslechněte slova Alexe Stubba, finského ministra zahraničí (a majitele nejsměšnější webové stránky v Evropě): „Musíme najít rovnováhu. Rovnováhu mezi silnými slovy a ekonomickými důsledky. Moje pozice je ano silným slovům, ne ekonomickým důsledkům.“ Pochopili jste? My se ani nesnažíme blafovat, my rovnou zveřejníme všechny možnosti.

Rusko je v mnoha ohledech pohodlnější strašák: známe ho, jeho režim je dostatečně ohavný a jeho prezident velmi silně připomíná Nigela Farage, předsedu UKIP (United Kingdom Independence Party – pozn. red.). Ale EU ve skutečnosti nenavrhuje cokoliv udělat. Jediné, co chce, je vysvětlit všem, proč ještě padesát let po splnění svého původního cíle (usmíření Francie a Německa) tady stále krouží okolo.

Daniel Hannan je britský konzervativní europoslanec, který byl nedávno vyloučen z frakce EPP-ED za svou kritiku předsedy Evropského parlamentu Poetteringa (CDU). Příspěvek je převzat s jeho svolením z jeho blogu na telegraph.co.uk