P. Rada 30.12.2019 11:43

Ocenuji Vaši upřímnost. Obávám se ale, že "doufání" je předzvěstí rezignace až zoufání. Podnební situace pro zalesnování se totiž bude pravděpodobně s řadou výkyvů ale průběžně dál a dál ještě alespon století horšit.

Nepochybuji sice, že při intenzivním úsilí lze les úspěšně vysázet leckde. Pochybuji však, že většina mírných kopcovitých částí země kde klesla hladina podzemních vod si les STROMŮ dál samovolně a navíc i se ziskem udrží tam, kde se dnes stěží udrží křoviny či jen tráva mezi kamením.

Pro ilustraci co asi tak může vytrvat přes konec století se podívejte do krajin kde je dnes průměrnáteplota zhruba o 2 až 3C vyšší než u nás. Např na Balkán, Španělsko či až do Sýrie...?

Máteli les naopak v údolí nad zvodnělými štěrkovými nánosy - pak prosperovat může pravděpodobněji a dloukodoběji - pokud ho ale nevytlačí zemědělství či zástavba.

Pro začátek bych na Vašem místě ale zkusil zasadit břízy či další "pionýrské" dřeviny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Vrána 30.12.2019 16:13

Meziledové období stále postupuje i když se prokazatelně momentálně otepluje. Možná, že bychom měli začít brát v úvahu také Iversenův cyklus. Některé změny jsou nevratné a nesouvisí to pouze se změnou klimatu, ale se vzdáleností od posledního glaciálu.

Také bych připomněl invazivní organismy. Není to jenom křídlatka a psík mývalovitý, ale také houby. Co když to úspěšně narušuje mykorhizu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 17:22

Meziledové období už před cca stoletím zkončilo tím jak se hladina CO2 zvedla nad 300ppm. Dnes jsme s 400ppm skleníkově na cestě do "třetihor"- stavu kdy byla hladina oceánů o 20m výše a nejspíše bud ještě hůř. Důsledky se díky setrvačnostem totiž budou rozvíjet ještě celá tisíciletí i kdyby dnes náhle antropogenní sycení atmosféry skleníkovými plyny zkončilo.

Tam kde není dostatek klíčového - např vody - nefunguje ani mykorhyza.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 30.12.2019 14:46

V letech cca 1987/88 jsem se ještě společně s mými rodiči ( narozených 1909-1913 ) pustili do výsadby lesa za naší ( nad ) chatou na jižní stráni naproti Zbořenému Kostelci - Sázava. Ten lesík - po vykácení starých borovic - má rozměry trojúhelníku 200x 150x150 metrů - od hajného jsme dostali 2 ks kovových - špičatých rýčů a pár beden sazenic smrčků a borovic a návod o rozpětí řádků a hustotě sazenic - měli jsme na to pár klubek provázku ( les jsme sázeli poprvé v životě - jinak značnou praxi v chataření včetně zahrady ) - bylo to na jaře a šlo nám to rychle - rýčem vytvořit štěrbinu v mokré půdě, zasunout sazenici a přišlápnout nohou, botou a popojít podél provázku o tři stopy a z pilnosti zalít vodou z konve - pak ale přišlo suché léto a tak jsme do toho "lesa" umístili sudy na vodu - pustili Malyše z naší studny a á 20 minut jo a 30 minut ne jsme je naplnili vodou a zalévali. Dnes tam jsou vzrostlé stromy 15-18 metrů vysoké - ale vloni ( 2018 ) to přepadl kůrovec a 50 % je v piheli - už se o to nikdo nestará a kůrovec je pilnej - mocná čarodějka je ta příroda a Gréta nepomůže

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 15:24

Mohl jste si trochu pomoci sám - ale nejspíše jen několika málo smrčkům a navíc co možná vzdáleným od sebe i těch v okolí. To právě umělým zaléváním za situace kdy by se 90% ostatních smrků včas vykácelo.

Soliterně stojící smrky - tedy ty co měly dlouhodobě dobré oslunění a proto větve doposud až u země mají většínou i doposud šanci pokud je dost vody.

(Gréta začala protestovat právě proto, že většina společnosti i ve Švédsku o osud lesů které zachvátily v roce 2018 nejen kůrovci ale dokonce požáry příliš nedbala. U nás na tu zkázu vesměs jen hloupě čumíme ale brouka do extrémní aktivity přimělo právě antropogeně dlouhodobě navozovanéné suché a teplé počasí.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 1.1.2020 17:57

Ten příběh je opravdu krásný a působivý, třebaže jde o fikci. Ještě hezčí je snad animovaný film, který byl podle něj natočen. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BE,_kter%C3%BD_s%C3%A1zel_stromy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 1.1.2020 18:09

To Vás tedy lituji, ale mělo Vás hned napadnout, že sazenice stromků zničí zvěř. Osázená plocha se nezbytně musí oplotit a oplocení udržovat asi deset let - píšu o své vlastní zkušenosti, také zalesňujeme, v jižních Čechách. První oplocenku jsme postavili v roce 2014 a osázeli třemi stovkami jedlí a padesátkou buků. I v oplocence jsou ztráty kolem 20 až 25 procent, ale na druhé straně se tu uchytí spousta přirozeně vzešlých semenáčků, které by jinak lesní zvěř zničila. Druhou oplocenku máme třetím rokem, jsou v ní vysazeny jedle, borovice a duby. Člověk se při téhle práci naučí pokoře - hmotný prospěch z naší práce, bude-li jaký, potěší nejdříve tak naše vnuky, a spíše až pravnuky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 9:42

Spíše na téma:... "Svět chce být klamán".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 9:49

Socialismus podobně jak kapitalismus usilují o mocenskou pozici vůči rivalovi a to až za jakoukoli cenu.

Kapitál ve kterén hrají podstatnou poměřující roli peníze - avšak už makroekonomicky odtržené od jakéhokoliv faktického krytí - se snadno může stát bublinou a po jejím splasknutí s hlediska života bezceností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 30.12.2019 10:02

Kapitalista/demokrat není větší lidumil než socialista. Ovšem v konkurenčním prostředí se jako lidumil chovat musí, jinak mu zákazníky či zaměstnance, případně voliče přebere KONKURENCE. Socialista konkurenci nemá a nechce, proto se dříve či později zachová ke svým vlastním lidem jako hovado. A je jedno, zda se jedná o socialistu internacionálního, nacionálního, zeleného či genderového.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 30.12.2019 10:05

Stručně a jasně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 11:58

S hediska konkurence uvnitř druhu máte částečně pravdu. Tato pravda je ale orámována vazbami druhu na prostředí a jeho stabilitu.

Životaschpnost obecně je proto vázána na schopnost celého biosférického systému snižovat entropii (zvyšovat uspořádanosti). To se na Zemi biosféře nejintenzivněji daří v relativně stabilním prostředí v blízkosti optima glob teploty cca 15C.

Druh homo entropii snižuje dnes leda tak lokálně ve svém často nejbližším okolí jako je byt či automobil... - ale naopak ji masivně globálně zvyšuje tvorbou nerecyklovatelných odpadů.

Zejména demokratické systémy bývají životní úrovní velmi závislé na dostatku ba nadbytku produktivity.

Autoritativnější systémy se mohou spíše vyrovnávat s nedostatkem ale jen za předpokladu, že tou "autoritou" je poznaná nutnost - nikoliv zvrácené ego.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 30.12.2019 12:10

Nejčistší životní prostředí je ve vyspělých kapitalistických státech. Proč? To Vy jako socialista do morku kostí do smrti nepochopíte. Dobře Vám tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kain 30.12.2019 12:42

Však oni moc dobře věděli proč si za předsedkyni zvolili tuto zelenou lasičku.Bundeswehr zlikvidovala právě ona.Diletant na co sáhne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 30.12.2019 14:53

stručné a jasné - a tváří se jako zachránce - široký úsměv 26 hodin denně - blbci jí to žerou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 17:14

Omyl pane Sch... Nečistší životní prostředí je tam, kam noha člověka přebujele chtivého doposud nevstoupila. Nejvyspělejší země mají evidentně i nejnáročnější ekostopu. Podívejte se také na důsledky frakování nebo těžby ropných písků v jedné s nejvyspělejších zemí jako jsou USA či Kanada.

Bohaté Švýcarsko má sice krajinu podle Vašeho tvrzení ale své bohatství odvozuje i od majetku který získalo dost pochybnými trasakcemi za druhé světové války.

Řada velmi bohatých zemí sice doma zavedla přísnější ekologická pravidla ale ta nebrání vyvážet špinavé technologie jinam a domů vozit už "čisté" peníze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 30.12.2019 12:32

Lidi rádi (ve většině případů s výjimkou klinických asociálů) dodržují pravidla hry, pokud je hra baví a připadá jim spravedlivá. V takové situaci jsou aktivní a tvořiví, soutěžící i spolupracující.

Pokud je hra resp její pravidla vnucená, absurdní, pokud prakticky nelze ve hře uspět, efektivita výrazně klesá. Výjimkou je závislost na hazardu (či ideologiích). Tam jsou lidé schopni se zničit velice efektivně.

Lze jednat ekologický a přitom tvořivě a dobrovolně. Toho je schopen pozitivně motivovaný svobodný jedinec.

Uvidíme, kam se to vrtne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 30.12.2019 13:01

Nezbývá, než s Vámi souhlasit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 30.12.2019 10:13

Kapitalismu (peníze jsou, jak správně píšete, nikoliv cílem, ale měřítkem čili jednotným popisem materiálních(!!!) hodnot) vyčítáte jeho současné socialistické aspekty (peníze nejsou měřítkem materiálních hodnot, ale měřítkem důvěry v to, že správci peněz se budou starat o peníze a ne o růst HDP nebo kýho čerta; například skrze kvantitativní uvolňování čili rozdávání nově natisklých peněz v situaci, kdy srovnatelnost = stálá cena těch peněz je závislá na jejich konstantním množství.

Aneb když bude na náměstí na trhu bezedná káď peněz, ze které si každý může doplnit hotovost (pravda, jen do výše podle úsudku dozorčího kádě), asi budou místní ceny reflektovat spíš bezednost té kádě než schopnost kupovat a ochotu prodávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 30.12.2019 11:49

Kapitalizmus prostě je. Ten nikdo nevymejšlel ani nebudoval. Socialismus je na pr ca nej kapitalizmus pomocí sociálních inženýrů. Pane Rado , vysejte se na to, je to zoufalé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.12.2019 12:02

"Zoufale" se mýlíte. Kapitalismus naopak lidé vymysleli a vybudovali jeho systém konkrétně rozbitím feudalismu....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 30.12.2019 12:14

Nevymysleli.. Prostě jen spontánní řád lidské iterakce. Socializmus vymysleli.. Taky je to pěknej průšvih.

• reagovat
• nahlásit příspěvek