29.3.2024 | Svátek má Taťána


EVROPA: Moudré bruselské hlavy hrozí ČR soudem

29.8.2011

Důvod? Česko společně s dalšími devíti státy EU prý porušuje pravidla volného pohybu osob. Podle Komise bychom měli rovněž zajistit společně s dalšími státy romské komunitě dostupnost vzdělávání, pracovních míst, zdravotní péče a bydlení.

Pokud je mi dobře známo, nikdo nikomu nezakazuje cestování. Na našem území se mohou zcela volně pohybovat obyvatelé dalších států sdružených v EU, stejně jako my na jejich území. Háček tedy bude zřejmě někde jinde než v tom, že bychom někomu zakazovali vyjet nebo přijet.

Problémem je prý fakt, že jsme nedostatečně zapracovali příslušnou evropskou směrnici z roku 2004 do našeho právního řádu. Podle bruselských byrokratických hlav neuplatňujeme úplně anebo správně danou směrnici zejména v otázce občanů z jiných států EU a jejich rodinných příslušníků nebo partnerů.

Unii rovněž vadí "praktiky kolem vydávání víz a povolení k pobytu lidí a jejich rodin ze zemí, které nejsou členy EU, a kolem zajišťování jejich ochrany před vyhoštěním". Komise zahájila řízení pro porušení práva volný pohyb s Británii, Českem, Kyprem, Litvou, Maltou, Německem, Polskem, Rakouskem, Španělskem a Švédskem.

Je zajímavé, že tato zvýšená aktivita vznikla v loňském roce - poté, co Francie deportovala zpět tisíce rumunských a bulharských Romů kvůli porušení platných francouzských zákonů a nelegálnímu pobytu na francouzském území. Francie přitom mezi vyjmenovanými státy, proti kterým vede Evropská komise řízení, chybí.

Eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová stála za další aktivitou Komise spojenou s romskou otázkou. Před čtyřmi měsíci navrhla Komise rámcové opatření směřující k podpoře úsilí o začlenění Romů do společnosti v zemích, v nichž žijí, a to zajištěním dostupnosti vzdělávání, pracovních míst, zdravotní péče a bydlení.

"Členské státy by si měly stanovit cíle pro integraci Romů, které zohledňují velikost jejich populace a současnou situaci, pokud jde o integrační opatření. Na podporu úsilí členských států jsou k dispozici finanční prostředky a unijní právní opora pro boj proti diskriminaci," píše server iDnes.

Co by to tedy v praxi znamenalo? Členské státy by musely v prvé řadě zjistit, jak velká část populace jsou Romové, tudíž by je musely někde evidovat nebo přesněji řečeno označit. Aby zjistily situaci Romů, musely by dále zjišťovat, jakého vzdělání Romové dosáhli, jak často byli trestáni, musely by zjišťovat, jak často se pohybují na pracovních úřadech.

Musely by dále zjišťovat, jak moc jsou Romové začleněni do společnosti, to znamená zjistit majetkové poměry, sociální návyky, docházku do škol, zdravotní stav, soužití s okolím. Teprve po zjištění těchto údajů by bylo možno vyhotovit nějakou práci, na základě které by se mohla přijímat následná opatření. Jsou si v Bruselu jisti, že by to nebylo chápáno jako projev rasismu?

Teď si vezměme zajištění dostupnosti vzdělání. U nás nikdo nikomu nebrání, aby se vzdělával. Překážkou pro vzdělávání romské populace jsou jejich časté absence, nechuť vzdělávat se a problematické asociální chování. Mnoho Romů nemá ani dokončenou základní školu, ale vinu na tom stát nenese.

Uznávám, že někde došlo ke zjednodušení a do speciální školy byly zařazeny romské děti neprávem, ale pokud většina těchto dětí ani ve speciální škole neprospívá, pak nebude chybný systém, ale výchova v rodině. V souvislosti s (ne)vzděláním je pak takový člověk těžko zaměstnatelný.

Bez vzdělání má takový jedinec na trhu práce prakticky nulové uplatnění. Jistě, zde je více problematické nezaměstnávání Romů z předsudků, ale často v tom hraje roli právě to, že nevzdělaný člověk vlastně vůbec nic neumí, a tudíž nemá zaměstnavateli nabídnout nic jiného než svou hrubou sílu.

Co se týče bydlení, tak Komise sice krásně štká, ale bydlení není zadarmo a kdo neplatí, má zkrátka smůlu. Pak se takový člověk nemůže divit, že skončí v ubytovnách pro neplatiče. Vybydlování bytů je kapitolou samo o sobě. Chánov je němým svědkem toho, jak si mnozí nepřizpůsobiví lidé představují úctu k majetku.

Vzpomeňme si, když Romové odcházeli za lepším do Kanady a Británie, aby se po velice krátkém čase vrátili, tak své byty prodávali, aby měli na cestu. Když se vrátili, neměli kam. Způsobili tenkrát povyk a dostali od obcí náhradní byty, na které jiní lidé čekají dlouhá léta.

Neříkám, že tak učinili všichni, a ani nehážu všechny Romy do jednoho pytle, nicméně tyto křiklavé případy utkví v paměti. Dokonce byly emigračním turistům vyplaceny sociální dávky zpětně. Krásný výlet, který nakonec zaplatil někdo jiný.

Jak vidno, problém mají s Romy po celé Evropě, ale aby se na to vytvářely směrnice bez znalosti místních situací a poměrů, je opravdu práce nějaké "moudré hlavy". Nemyslím si, že by se měly takovýmto způsobem schraňovat informace, koneckonců sama EU proti tomu bojovala. Co třeba kdybychom začali shromažďovat údaje o blonďácích nebo modrookých?

Teď ale EU vymýšlí další etapu pozitivní diskriminace, kdy se bude muset nevzdělaným dávát kvalifikovaná práce, neplatičům byty zadarmo a vybydlovačům každý rok nové bydlo. Vykázat činnost se musí, i kdyby na chleba nebylo.

Na druhou stranu by se ale zjistilo, kolik procent romské populace má vyšší než základní vzdělání, kolik procent páchá trestnou činnost a jaký majetek mají ti, co žijí ze sociálních dávek. Možná by to za to stálo a doufám, že i sami Romové by to uvítali, aby dokázali, že nejsou tak špatní, jak si o nich majoritní společnost myslí.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora.