Ohrožuje Židy Orbán, či import vzorců chování?

Stává se, že banální pouliční scénka sdělí o trendech ve společnosti více než lecjaký oficiální projev či analýza. Třeba ta z úterka, ze solidní berlínské čtvrti Prenzlauer Berg. Když tam šli po ulici dva mladíci s židovskými kipami na hlavě, byli napadeni – uráženi a zbiti páskem – jinými mladíky. O nich je známo tolik, že přitom křičeli arabsky „Žid“, a to, že jeden se pak v doprovodu advokátky přihlásil policii coby Syřan žijící v Německu od roku 2015. Proč má smysl o tom psát i s odstupem? Důvodů je více.

Za prvé proto, co vyšlo najevo. „Židovskou obětí“ byl ve skutečnosti izraelský Arab, jenž nevěřil kamarádům, že jít s kipou po Berlíně je riskantní, tak to sám na sobě vyzkoušel. Na vojně se tomu říká průzkum bojem, a jak vidíme, funguje.

Za druhé proto, že teď má následovat logická otázka: odkud se současná vlna protižidovství v západní Evropě – včetně Německa – bere? Prefabrikovaná a politicky správná odpověď zní, že antisemitismus je zlo v podobě jakéhosi fluida, které se může snést na každého (Němci o tom vědí své). Že je to ideologie, jíž nyní umetají cestu hlasatelé populismu a nenávisti, jako je třeba maďarský premiér Orbán.

To není vtip, ale vážně míněný argument. Před týdnem dostali německou hudební cenu Echo dva muslimští rapeři, kteří si pohrávají s tématy jako Osvětim či holokaust. Jak má Německo reagovat? Distancovat se od Viktora Orbána, navrhuje na prestižním blogu Spiegel Online publicista Georg Diez.

Za třetí a především. Z řady těchto drobných případů nelze vyvozovat kauzalitu, ale zároveň nelze popřít jistou korelaci. Mladíci z Prenzlauer Bergu, laureáti hudební ceny Echo či další, kteří na ulicích napadají Židy či zkoušeli zapálit synagogy (známé jsou případy z Wuppertalu a Göteborgu), nejsou ani teroristé, ani džihádisté, a už vůbec ne členové IS. Jsou to víceméně normální muslimští adolescenti, vyrůstající a socializující se podle jistých společenských vzorců chování, vzorců, jejichž dovoz v posledních letech zesílil. K těm vzorcům patří pohrdavý vztah k ženám, homosexuálům či Židům.

Je to něco, nač je krátká policie i stát (s výjimkou nejkřiklavějších případů). Je to něco, co je v rozporu s ideály pokrokové levice, jenže tato levice vidí příčinu zla v politicích, jako je Orbán. Dá se s tímto rozporem něco dělat? Těžko říci. Přitom právě on zakládá hrozbu evropské občanské miniválky, kterou se nyní občas straší.

LN, 21.4.2018