Přítel a věrný čtenář mi poslal několik otázek. A jelikož v současné době jezdím po naší vlasti a hovořím často o naší migrační krizi, mohu konstatovat, že jeho otázky skutečně nejsou jen jeho, ale že si je kladou mnozí lidé nejrůznějšího věku a nejrůznějších povolání. Možná si je kladete i vy.

1) Zajímalo by mě, kdo (dle tvého mínění) nese zodpovědnost za to, že islamisté trvale dnes ohrožují obyvatele Evropy (Madrid, Londýn, Paříž).

Musíme rozlišit, o jaké odpovědnosti mluvíme. Pokud mluvíme o trestní odpovědnosti, pak tu nesou pachatelé zločinů, jejich pomahači a ti, kdo je k teroristickým činům navádějí. Trestní odpovědnost nenesou ti, kdo s těmito činy sympatizují (jedná se například o 6 % britských muslimů), pokud tyto sympatie nesdílejí veřejně.

Pokud se ptáme na politickou odpovědnost, pak tu nesou politici, kteří podcenili nebezpečí islamismu. Hodně vzdáleně a hodně nepřímo ji neseme i my, kteří jsme vítali volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru. Je evidentní, že kdyby tento pohyb tak volný nebyl, měli by to teroristé o něco těžší. Otázka ovšem je, zda tuto odpovědnost na sebe chceme vzít, či nikoli. Já volný pohyb osob vítám a je mi líto, že se Schengen hroutí. Začal se hroutit v okamžiku, kdy Řekové povolili migrantům vstup z Řecka na území sousední Makedonie. Neplatí-li pravidla a neplatí-li ochrana vnějších hranic Schengenského prostoru, pak už se Schengen zhroutil. Zatím nevíme, kde se toto hroucení zastaví.

Za to, co se děje v uprchlických střediscích v Německu, ovšem nese politickou odpovědnost jednoznačně Angela Merkelová. Za to, že polovička „nezletilých“ (ehm, některým z nich může být hodně přes dvacet), kteří přicházejí do Švédska, se ihned ztratí, může švédská vláda.

2) Zajímalo by mě, jestli si myslíš, že i ČR je v nebezpečí islamizace. Pokud ano - kdo nebo co ji pomáhá, kdo nebo co jí brání.

Bezprostřední nebezpečí islamizace nehrozí. A čím bude situace v západní Evropě, zejména v Německu, vyhrocenější, tím méně bude pravděpodobná islamizace v naší zemi. Donedávna se mělo za to, že vysoká míra porodnosti v muslimských státech a v muslimských komunitách v Evropě povede k „demografickému vítězství“. Nicméně v posledních dvaceti letech křivka natality v těchto zemích a komunitách prudce klesala – dokonce ještě rychleji, než klesala o pár desetiletí dříve v Evropě.

Naše obyvatelstvo se přílivu muslimů obává, a já se tomu nedivím. Lidé prostě nechtějí, aby se tady dálo to, co se teď děje ve Francii nebo v Belgii. Argument, že se bojí něčeho, co neznají, je úsměvný. Vždy je lepší se poučit z cizích chyb, než je opakovat, abychom se pak poučili z vlastních.

Vadí mi ovšem nenávist k muslimům. Já je považuji za lidi zajaté ošklivou ideologií; nepovažuji je primárně za nepřátele. Pokud bychom muslimy nenáviděli, byli bychom na tom brzy stejně jako oni.

3) Souvisí nebo nesouvisí teror v Evropě s migrací muslimů? Přesněji, byl by (dle tvého mínění) islámský teror Evropě, kdyby zde nebyla muslimská komunita tak početná? Ano nebo ne?

Teror v Evropě s migrací muslimů nepochybně souvisí, nicméně musíme rozlišovat kauzalitu a korelaci. Rozhodně neplatí, že je v evropských zemích početná muslimská komunita, protože tam dochází k teroristickým činům. Neplatí to ovšem ani obráceně: Jistě si dovedeme představit existenci muslimských komunit v Evropě, aniž by v hostitelských zemích docházelo k teroru. Nicméně korelace tady je – můžeme zhruba říci, že je přímá úměra mezi velikostí muslimské komunity a nebezpečím teroristických útoků. V řadě zemí k teroristickým útokům nedochází, protože v nich není muslimská komunita. K těmto útokům pochopitelně dochází zejména v zemích, kde je tato komunita početná. Jde ale spíše o korelaci než o kauzalitu. Už dlouho říkám, že nebezpečí teroristických útoků je věc statistiky, nikoli toho, co si o islámu nebo muslimech myslíme my.

4) Co máme my (dle tvého soudu) dnes dělat? Tady mám na mysli mě, mého souseda, mého kamaráda, mé příbuzné.

Nemyslím si, že se dnes od nás vyžaduje nějaká akce. Základní rada: Chovejme se slušně. Dodržujme zákony a trvejme na tom, aby je dodržovali všichni. Snažme se pomáhat těm, kdo jsou skutečně v nouzi (ne tedy těm, kteří to o sobě jen říkají). Poznávejme islám. A buďme ostražití.

5) Je islám (jako učení) zlo nebo dobro? (Touto otázkou se neptám na muslimy. Jestli jsou hodní – zlí, bratři – nepřátelé, jedni takoví – druzí makoví). Otázka se týká pouze Islámu a jeho zakladatele. Ničeho jiného.

Islám je zlo. Vznikl jako dobyvačná ideologie a jeho násilnická povaha se v různých dobách vynořovala stále znova. Islám ovšem může mít i relativně klidnou podobu; žádná společnost totiž nemůže dlouhodobě fungovat jen na základě násilí. Pokud se „probudí“ křesťan, stane se horlivým následovníkem Krista, který nás učí, abychom milovali své nepřátele. Pokud se „probudí“ muslim, začne svou víru šířit násilím – tak, jak ho to učí jeho Prorok. Bohužel zřejmě platí, že umírněný muslim je vlažný muslim. A nezapomínejme, že první, koho horlivý muslim začne pronásledovat, jsou vlažní muslimové.

30. listopadu 2015