Spojit v České republice nadaci a politiku zákon zakazuje. Brusel? Ten ne. Věděli jste, že ze svých daní platíte politickým stranám v Evropském parlamentu také „Politické nadace na evropské úrovni“?

Evropská komise zabezpečuje provádění primárních smluv a nařízení, směrnic a rozhodnutí, které jsou na ně navázány. Je v Unii jediná, která má zákonodárnou iniciativu, jež je odepřena i Evropskému parlamentu, a má vlastní rozhodovací pravomoc v některých společných politikách a v záležitostech mezinárodně obchodních vztahů. Na základě zmocnění může samostatně vydávat normy administrativního charakteru, což činí velmi pečlivě a usilovně. Je také jediným správcem společného rozpočtu, jehož roční objem se pohybuje okolo „pouhých“ 270 EUR na unijní osobu. To při počtu 500mil lidí činí 135 miliard EUR, což je 3,5 bilionu korun ročně. Celkem 7,4% z celkového rozpočtu jde na propagandu, která se jmenuje „vnitřní politika“, Na byrokracii, tedy „administrativu“, je to celkem 5,2%. Propaganda a byrokracie ve stylu „Evropská unie je přítomná v našem každodenním životě, třebaže si to často neuvědomujeme. Snaží se řešit problémy, s nimiž se setkáváme v občanském životě, při nakupování či v zaměstnání“ (oficiální citát), nás všechny stojí ročně celkem 17 miliard EUR.

K tomu všemu potřebuje Evropská komise podporu politických stran, které jsou zastoupeny v Evropském parlamentu. Ten, jak víme, zcela postrádá skutečnou opozici, neboť cokoli jiného, než šlechtění dosavadního vývoje v Unii, je regulacemi a řády zapovězeno. A jak se taková podpora získává? Především přerozdělovanými penězi, granty a dotacemi těm loajálním, tedy legalizovanou korupcí.

Evropská komise našla další elegantní způsob, jak si zajistit loajální přízeň politických stran, které jsou v Evropském parlamentu zastoupeny. Jmenuje se „Politické nadace na evropské úrovni“. Taková nadace je organizací, která je přímo přidružená k politické straně a podporuje a doplňuje cíle této strany. Politická nadace na evropské úrovni má prý sledovat, zpracovávat a přispívat k rozpravám na témata evropské veřejné politiky. Od října roku 2007 do srpna 2008 získávaly tyto nadace peníze ve formě „akčních grantů“, které v rámci pilotního projektu udělilovala přímo Evropská komise. Od září roku 2008 převzal přidělování grantů dokonce Evropský parlament, v němž si tak de facto přidělují politické strany peníze samy sobě. Přidělované granty pokrývají až 85 % výdajů jejich nadací. Hezké.

Bez zajímavosti jistě není ani to, na co granty mohou použít, neboť výslovně jest zakázáno je používat například na volební kampaně. Grant může být tedy využit pro pokrytí výdajů přímo spojených s činnostmi uvedenými v politickém programu činností nadace, například na schůze a konference, publikace, studie a propagační letáky, správní, personální a cestovní náklady. Vše je sice přímo spojené s cílem v politickém programu nadace, který je poplatný politické straně a podporuje a doplňuje cíle této strany, ale kampaň to být nesmí, to tedy rozhodně ne…

Celých 85 % peněz je rozděleno přímo mezi nadace, jež jsou v Evropském parlamentu zastoupeny svými zvolenými členy, a to v poměru k počtu těchto členů (kolik to prozatím činilo nabízím zde). A pak se mnozí z nás stále ještě diví, proč je ten Evropský parlament ve svém svobodném rozhodování tak jednotný. Zbývá už jen podívat se okolo sebe a s chutí si parafrázovat památnou větu předního českého socialisty: „Dámy a pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to, pro svou politickou činnost, zejména je-li k Unii kritická, má“.

Jeden ze čtenářů mi do diskuse pod jedním z kritikých článků na adresu Unie a eurozóny napsal, že je to kolosální projekt minimálně století, ne-li tisíciletí. A že jeho význam mnozí lidé a dokonce politici, kteří si nevidí dál než na špičku svého nosu, nechápou. Myslel tím i mě. Ano, kolosální jsou zejména náklady, které nás všechny už stál.

Autor je členem Republikového předsednictva Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora