Do Evropy, zmítané vlastními problémy, se s rostoucí intenzitou tlačí uprchlíci z Afriky a Blízkého východu. Jedná se o invazi, nebo obohacení?

Jak této výzvě čelit? Máme ty miliony lidí přivítat s otevřenou náručí, nebo postavit kolem Evropy zeď a nepustit nikoho? Máme povinnost vynakládat prostředky na záchranu topících se, nebo naopak lodě, nerespektující hranice po opakovaných výzvách potápět?

Existuje řešení. Musíme si uvědomit, kdo uprchlíci jsou. Část z nich jsou zajisté ekonomičtí uprchlíci, kteří přicházejí za lepším životem (ať už ze sociálních dávek, či z práce, kterou rozmazlenější „původní obyvatelé“ nechtějí díky štědrému sociálnímu systému vykonávat. Zde je řešení jednoduché. Musíme přestat vytvářet umělou chudobu v zemích, odkud uprchlíci pocházejí (cly, kvótami, ale i zhoubnými dotacemi těchto zemí, které páchají škody na tamějších ekonomikách) a současně uměle vytvářet bohatství v zemích, kam míří (vysokou sociální podporou).

Podle příběhů, které od uprchlíků slýcháme, však většina z nich není motivovaná výlučně ekonomicky, ale spíše bezpečnostně (nebudu zde nyní rozebírat, zda a jaký podíl na tom má Evropa a USA). V jejich zemích je válka, případně alespoň náboženské bouře, šikana a trvalé ohrožení. Cituji tento článek: „Dělám to, abych jednoho dne nelitoval. Kdyby se tu některé z mých dcer něco stalo, neodpustil bych si to.“ Jeho dcery nenosí šátek, což je v Egyptě akceptováno čím dál méně. Kamkoliv přijdou, snaží se je chlapi hned osahávat.

Jinými slovy, křesťané a další náboženství, případně ateisté, jsou vystaveni šikaně netolerantního islámu. Bojí se o své zdraví, život a o své blízké. Utíkají z tohoto pekla do Evropy. Bohužel, zdejší politici a „humanisté“ se jim snaží obdobné peklo připravit i zde svojí nekritičností až podporou ideologie zvané islám. Amar utíká, aby ochránil své dcery před sexuálními útoky muslimů, a zatím v jeho cílovém Německu tyto útoky narůstají měrou, která hrozí dohnat Egypt a Sýrii do několika let. Toto má být pomoc uprchlíkům? Nebo je to rafinovaný pokus, jak se vypořádat s imigrací? Odstranit motiv imigrovat z pekla tím, že z nás vytvoříme nové peklo?

A zde je tedy navrhované řešení: Vytvoříme imigrační centra na afrických a blízkovýchodních pobřežích. Protože jsme humanističtí a sluníčkoví, máme jistou zodpovědnost za uprchlíky a chceme se podělit o náš blahobyt, zajistíme vybraným imigrantům bezpečnou dopravu na území Evropy. Vstupním testem bude namalovat karikaturu proroka Mohameda. To totiž žádný muslim neudělá, a vyloučením muslimů z imigrace přestane existovat problém.

Že je to nelidské, rasistické a diskriminační? Opravdu? Stejně tak to udělala Kanada. Nevpouštět vyznavače islámu nemá nic společného s rasismem, protože volba následovat učení, které požaduje naprosté vypnutí mozku a podřízení, není podmíněna původem, rasou, ale pouze a jedině vlastním rozhodnutím. Navržený test je obdobný, jako kdyby Američané za druhé světové války chtěli po uprchlících z Německa, aby napsali „Hitler je vůl“. Kdyby k nám prchali v sedmdesátých letech obyvatelé Kambodži před Rudými Khmery, bylo by rozumné přijímat jako uprchlíky i samotné Rudé Khmery?

Ne, byla by to nebetyčná hloupost a sebevražda. Udělejme slušným uprchlíkům nejlepší službu a nevpouštějme sem ty, před kterými tak zoufale prchají!

Se svolením autora převzato z Valencik.blog.idnes.cz