Didi 11.1.2010 16:00

Re: Jistě je tu hodně dobrých argumentů

O tom, že dovozní cla nejvíce poškozují spotřebitele v zemi, která tyto cla zavedla a to obzvláště v případě, že se rozhodne právě kvůli nim nakoupit drahé domácí zboží, psal už pan Bastiat ve svých sofismatech ( http://www.bastiat.kvalitne.cz/Ekonomicka_sofismata.pdf ) Například příklad s pomeranči v kapitole "Vyrovnávání výrobních podmínek"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Minutus 11.1.2010 20:36

Re: Jistě je tu hodně dobrých argumentů

Je to hezké. Třeba to i uplatníme. Už se těšíte, až tady všechno ovládnou Číňané? Jsou nejdravější, mají nejmenší náklady, hodně peněz a technologické rozdíly už brzy srovnají. Koupí tu vše, co se koupit dá, nastěhují si tu pár miliónů obyvatel a uspořádají svobodné volby. Pak v poklidu převezmou vládu a zavedou své zákony. Skutečně, zjistíme, kam nás čínský drak zanese. Bude to rychle, o to se neobávám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

liberal shark 11.1.2010 18:45

Re: Jistě je tu hodně dobrých argumentů

Vyjádřil jsem se nepřesně. Měl jsem na mysli různou výši dotací ve starých a nových státech EU. Cla bych použil jako bariéru proti importovaným potravinám, které jsou buď dotované, nebo zvýhodněné absencí zdravotních či hygienických standardů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Minutus 11.1.2010 20:26

Re: Jistě je tu hodně dobrých argumentů

Jo tak s tím souhlasím. Když dotace, tak všude v rámci EU stejné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

woka 11.1.2010 9:09

Re: Přesně tak

značná část dotací, které jdou do "zemědělství" , jsoue v podstatě dotace na rozvoj venkova a krajiny. Nejenom  přímé pro udržování zemědělské produkce nebo pro udržování krajiny, ale působí nepřímo tím, že ti lidé na venkově prostě zůstanou bydlet se vším, co s tím souvisí - rozvoj obcí, veřejná doprava, školy, údržba vlstních lesů.... Pokud se tam neuživí, tak se přestěhují do měst - na okraje, kde budou vznikat takové lepší slumy s armádou nezaměstnaných.        

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ekonom amater 11.1.2010 9:35

Re: Přesně tak

Mám takový vtíravý pocit, že pokud se něco dotuje a současně chrání před konkurencí (dovoz z "mimo EU"), bude to nakonec dražší než bez dotací (?)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

liberal shark 11.1.2010 9:51

Re: Přesně tak

No, pokud by se do cen férově započetly náklady na dopravu, tak by to s tím masovým dovozem ze zahraničí nemělo být tak horké ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

neokolonialismus 21. století 11.1.2010 10:10

Re: Přesně tak

Bohaté vlády a korporace začínají zkupovat miliony hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích s cílem zajistit si dlouhodobě přísun potravin.

Jacques Diouf, šéf organizace OSN pro potraviny a zemědělství, varoval, že to může vést k "neokolonialismu", kdy chudé státy budou produkovat potraviny pro bohaté státy na úkor vlastního chudého obyvatelstva.

Stoupající ceny potravin už vyvolaly "druhou vlnu kolonializace" Afriky. Tento týden oznámila jihokorejská firma Daewoo Logistics, že má v plánu pronajmout si na Madagaskaru na 99 let milion hektarů zemědělské půdy. Plánuje tam do roku 2023 pěstovat ročně 5 milionů tun pšenice a na dalších pronajatých 120 000 hektarech půdy bude pěstovat palmový olej. Zemědělské pracovníky najme z Jižní Afriky. Výroba bude určena pro Jižní Koreu, která chce omezit svou závislost na dovozu potravin

"Jsou to čistě komerční projekty, ale podkládá je bezpečnostní imperativ, nutnost zajistit spolehlivou dodávku potravin, program, který podporuje vláda," řekl Carl Atkin, poradce v britské firmě Bidwells Agribusiness, která pomáhá vyjednávat takovéto velké mezinárodní prodeje zemědělské půdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

liberal shark 11.1.2010 12:03

Re: Přesně tak

Pokud vím, dělá to hlavně Čína a ostatní asijské státy. A ptám se: co je na tom vlastně špatného ? Proč by si tu půdu nemohli koupit nebo pronajmout, když domorodci ji stejně nejsou schopni zužitkovat ? Viz osud "znárodněných" farem v Zimbabwe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

spotřebitel 11.1.2010 18:24

Re: Přesně tak

Petře,u nás se nedotuje cena rohlíku,protože trh určuje cenu vstupů sám, ale dotuje se sedlák.Zaplatí se mu kravín,vrátí se spotřební daň z pohonných hmot,dostane dotace na počet krav atd.Pročpak asi sedláci mají naftové osobáky a Of roudy?A rozvoj krajiny? Jestli myslíte udržení původního krajinného rázu,pestrosti různých lokalit,tak jste také vedle.To jsou jen potěmkinovy vesnice,na šumavě musí podepsat Správa NP a CHKOŠ , že se sedlák chová "způsobně",tedy podle jejích představ.Pak dostane dotaci.Představy jsou však takové,že je třeba vrátit prales nazpět na Šumavu.Takže se platí to,co se nedělá,nebo fixluje,hlavně,že louky zarůstají lesem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

svět 2009 11.1.2010 10:12

Re: bohužel

Naše zásoby potravin jsou na nejnižší úrovni za posledních 50 let a v roce 2030 budeme

potřebovat o 50 procent více potravin, o 50 procent více energie a o 30 procent více pitné

vody.             profesor John Beddington

Beddignton upozorňuje, že potravinové zásoby na celém světě jsou poměrně nízké - kolem 14 procent celoroční spotřeby - a potravinová krize může kdykoli propuknout i kvůli mimořádnému suchu nebo záplavám v některých oblastech, což znovu povede ke zvýšení cen potravin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Radim Smetka 12.1.2010 14:10

Re: Stručně a jasně...

To je pojem, který pojmenovává část užitku. Pokud stát něco zdaní, pak lidem sebere nějaké množství užitku. Ovšem sebe obohatí menším množstvím užitku, než který sebere lidem. Ten rozdíl se právě nazývá "mrtvá váha" resp. "ztráta mrtvé váhy".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

čtenář 11.1.2010 10:16

Re: perpetum mobile / obilí - vývozy a dovozy

V dnešní době existují jen dvě země na této planetě, které jsou významnými exportéry obilí: USA a Kanada.41

 Předpokládá se, že v roce 2025 už nebude USA moci exportovat potraviny kvůli domácí poptávce. Vliv na ekonomiku USA bude zničující, protože export potravin přináší ročně USA 40 miliard dolarů.

Co je ještě důležitější, miliony lidí na celém světě mohou zemřít hlady bez amerických dodávek potravin.42.

Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 2002 žije v USA 34.6 milionů lidí v bídě.43 A toto číslo roste alarmující rychlostí. Příliš mnoho z nich trpí podvýživou.

Jak se situace v zemědělství bude zhoršovat, toto číslo poroste a Spojené státy budou svědkem rostoucího počtu úmrtí hladem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jirka.s. 11.1.2010 10:37

Re: perpetum mobile / obilí - vývozy a dovozy

Jasně, USA dopadnou jak Ukrajina za Stalina v třicátých letech!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tx 11.1.2010 10:45

Re: perpetum mobile / obilí - vývozy a dovozy

"Čtenáři", v USA žije 34,6 mln. v bídě... Jde o to, co je bída v USA, co je bída  u nás a co je bída v Etiopii...  Asi před 20 lety jeden Hollywoodský režisér (pochopitelně levicový, jiní tam nejsou) natočil velice kritický film z prostředí US chudých nezaměstnaných. Celá západoevropská levice učurávala blahem, jak jim to těm kapitálistum nandal. Pod tím vlivem SSSR ten film koupil. Za týden ho stáhnul z promítání (v té době jsem tam byl). Tam totiž chudá ČERNOŠKA řve na svého NEZAMĚSTNANÉHO ČERNÉHO manžela (tedy z principu utiskovaného...): Kdybys aspoň tu svou línou p... zvedl, sedl do auta a přivezl šunku! Ale ty jen sedíš u TV a chlastáš jedno pivo za druhým! 

Pro neznalé: V té době (a teď asi taky) měli auto jen papaláši a mafiáni. Ani zaměstnaní si nemohli dávat jedno pivo za druhým, neb bylo tak 1x za dva týdny.  Co je šunka, znali jen z doslechu. Jeden pán mi řekl: my se nemáme špatně, i salám si občas můžeme koupit! Salámu byl jeden druh, často k dostání, chuti takové, že byste do něj ani nekopli. To jen k tomu, že i bída je pojem velice relativní... Takže s tím téměř masovým vymíráním USA hladem bych byl hodně, ale hodně opatrnej...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Minutus 11.1.2010 11:49

40 mld dolarů

jsou v 15 bil. GDP USA naprosto zanedbatelnou částkou. To asi nebude pravdivý údaj...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

liberal shark 11.1.2010 12:07

hladomor

Sociální ekologové budou samým štěstím skákat do stropu :-D. Sedm miliard je fakt moc ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek