Rusko jako by rozehrálo partii o rozdělení světa do aktuálních velmocenských bloků. Tak to vnímá Západ. Ruskou optikou geopolitickou rošádu zahájil západní účastník. Ten využil příležitosti mocenského vakua po studené válce a rozšířil své hranice značně na východ, do nedávného hájemství Sovětského svazu. Hloupě nevytušil, že největší z jeho nástupnických států, Ruská federace, nepohrdne možností imperiální obrody. Jestli Miloš Zeman dosud věří ve vstup ruského superstátu do evropského domu, s povděkem kvitujme, že politické řemeslo pověsil (zatím!) na hřebík.
Západ je ruskou činností na Kavkaze pobouřen. Zprvu nebere na vědomí, že něco takového se může ve výbušné a zrovna tak strategicky cenné oblasti odehrát. Poté uzná samotný fakt války, ale svou vinu důsledně zapírá. Přitom stačilo na summitu NATO v Bukurešti vystavit Gruzii pozvánku ke členství. Ve fotbale platí pravidlo „nedáš-dostaneš“. Porážka gruzínského snu o Západě dokazuje, že se vztahuje i na světovou politiku.
Evropané se vrací z bouřlivého večírku 90. let, kdy pro ně nebylo významných překážek. Pro upřesnění: Američané své vystřízlivění prožili před sedmi lety, 11.září 2001…
Autor je místopředseda Institutu K.H.Borovského