Junta, nebo direktorium?

Jak říkal stařičký Marx Karel (správně Karl Heinrich), historie se opakuje dvakrát: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. Momentálně si nejsem jist, v které fázi jsme.

Ale že jsme v nějaké podobné, jaká byla někdy mezi roky 1970 až 1989, je skoro jasné. Něco se nepovedlo a načalstvo se: a) snaží tvářit, jako že se nic neděje, b) přestane si i "naoko hrát" na demokracii, posléze c) vyhlásí "Poučení z krizového vývoje", čímž nasměruje celý systém k neodvratnému konci.

Abych přesvědčil čtenáře, že se dnešní doba podobá té minulé, samozřejmě za jiných, dnes daleko lepších podmínek (to nemyslím ironicky!), tak jen dva vtípky. Fóry jsou totiž tím necenzurovaným "vox populi", tedy hlasem lidu, který dokáže vyhmátnout problém bez používání hlubokomyslných filosofických závěrů a cizích slov.

V roce 1970 vystoupil soudruh tajemník na schůzi a pravil: "Soudruzi. Ještě nedávno jsme stáli na okraji propasti! Od té doby jsme však učinili významný krok kupředu!"

Po několika málo letech po tomto prohlášení bylo svolána veřejná stranické schůze, kde soudruh lektor vysvětloval obyvatelstvu, jak na tom jsme. Povídal a povídal o skvělých plánech a pak vyzval k diskuzi. V první řadě se přihlásil dědeček a povídá:

"Soudruhu lektore, je v socialismu taky někdy dobře?!"

"Ale to víte že jo, dědečku," usmívá s elektor.

"A kdy to bude?" chce vědět zvídavý důchodce.

"Jakýpak bude, dědo. Už bylo," odvětí vesele soudruh lektor.

Tak asi nějak takhle, soudr… ééééé ... občané. Dnešní vedení EU sice nevyhlásilo veřejně žádné "poučení z krizového vývoje", ale rovnou zavedlo "krizový management". Dříve se tomu říkalo junta nebo direktorium, dneska se tomu říká summit. Demokracie, spíš ta dosavadní "postdemokracie", je prostě bez řečí zrušena. Byť formálně existuje. Nejprve se udělá "otkrojovaný summit" – u nás to známe v jiné podobě jako oktrojovanou ("vnucenou") ústavu ze 4. března 1849, která byla vypracována rakouským ministerským předsedou Felixem Schwarzenbergem. No a ta se pak zruší – tehdy 31. 12. 1851 - a vládne se absolutisticky. (No a chtějte po získání téhle informace, aby náš ministr zahraničí Karl Schwarzenberg byl proti!)

Otkrojovaný summit vypadá tak, že se z dvaceti sedmi hlav států svolá všech dvacet sedm, ale do lokálu se pustí jen sedmnáct členů eurozóny. Tam se chvíli povídá, ti na hanbě jdou do hospody a platí si útratu za své. Zatímco ti připuštění to mají "all inclusive". To je asi tak celý rozdíl. No a pak, když to furt und furt nejde, se vytvoří … no a teď co vlastně.

Nevíme sice, jak tomu říkat, ale víme, "kde" se to odehrálo. A kdo tam vlastně byl, čili kdo ten orgán tvoří. Schůzka byla ve Frankfurtu a vedle Sarkozyho a Merkelové se zúčastnili i prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, prezident Evropské unie Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso. To hlavní: ministři financí Německa a Francie.

No a je to. Tak tady máte v plné parádě skutečné vládce "demokratické" Evropy. Voleni lidmi z nich jsou jen dva. Merkelová za Německo (82 milionů obyvatel) a Sarkozy za Francii (65 milionů) což ovšem není z 500 milionů obyvatel celé Unie ani třetina. Ovšem mluví ti dva za 100% hlasů voličů. Další skupinka jsou volení "bafuňáři" a představitelé bruselských byrokratů a celkovou sestavu dokončují dva nejvyšší "bankéři" z Francie Německa. Na zbytek Evropy nějak nezbylo.

Problém není v tom, že byl vytvořeno "direktorium", které nás má zachránit. I kdybysme náhodou nechtěli, že?! Jde o to, že tihle "zachránci" jsou právě ti, kteří už tak kulhající a škytající mašinu EU dovedli do … no, víte kam. Přesně tam. Další otázka zní:

Vládnou direktoriáty anebo junty vždycky špatně? No, to není tak jisté. Dějepis nás učí, že ne. Někdy vládnou velice úspěšně. Ovšem úspěšně vždycky pouze ty, které nejsou složeny z těch, co tomu veleli předtím.

Problém, proč musel být vytvořen direktoriát, je v tom, že zakladatele a budovatele Unie nikdy ani nenapadlo, že by mohlo být v Unii někdy špatně. A že by vstup do Unie mohl někoho poškodit, někomu vadit. A hlavně, že Unii nikdo vlastně neřídí. Jediné, co funguje, je šílený byrokratický moloch, vydávající děsivé množství děsivých nařízení, které musí povinně všechny "provincie" (nelze je nazývat samostatnými státy, když jim z Bruselu nařizují 85 % zákonů a nařízení dle zjištění německého ministerstva spravedlnosti) splnit.

EU direktoriát, respektive jeho členové, doposud dokázali nechat zfalšovat několikery volby podle hesla "Budete volit tak dlouho, až MY budeme spokojeni"! Což ovšem ani takhle nestačilo, takže postupně likvidují hlavní volené, a tedy demokratické představitele "neposlušných států". Počínaje Irskem, přes Slovensko, Řecko a dnes už i velikou Itálii. Lze tedy očekávat, že v "new speaku" bude nad některými státy vyhlášen "protektorát" – Řecko, Irsko, Itálie. A jinde budou dosazeni místní spolupracovníci, ovšem pracující pod dozorem "prefektů", kteří mají poslední slovo. Tak, jako to bylo za Piláta Pontského v Judeji. To má tu výhodu, že můžete všechny maléry shodit na místní Kaifáše a jiné národní vůdce a tak se vysmeknout ze zodpovědnosti. Když to funguje u příběhu jistého Ježíše Krista a následně u ‚židovských válek" dva tisíce let až dodnes, tak to skutečně funguje. Ne Římané, ale Židi můžou za všecko, že.

Evropská demokracie se postupně přeměnila na postdemokracii a jak se zdá, ta právě, aniž by si toho někdo příliš všiml, skončila. Ale neplačte, milí spoluobčané. Jak říkají historici, velká část obyvatel obrovské říše římské si toho zpočátku také nevšimla. Cizinci, žoldnéři, požadovali pro své uživení půdu, a to celkem aspoň třetinu Itálie. A možnost žít podle svých náboženských zvyklostí. Nepřipomíná vám to něco?!? Velitel legií Odoaker, germánského původu (ale to mně nevyčítejte, že se mi tam zase pletou Němci, to je prostě historická skutečnost) vojsku splnění jejich přání přislíbil. Ani se nenechal provolat římským císařem a odznaky císařské moci nechal poslat byzantskému císaři. Vojáci ho však za jeho sliby zvolili králem a skutečného císaře Romula roku 476 sesadili. Romula Augustula zachránil jeho nízký věk a půvab. Odoaker ho prý obdaroval 6000 solidy (tedy 27 kilogramy zlata). Čímž západořímská říše zanikla.

No, možná na tom nejsme tak špatně. Možná jsme třeba u obrazu doby muže jménem Gaius Iulius Caesar. Těsně před tím, než republika oficielně zanikla, vládl Triumvirát Caesara s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem… nakonec vládl už jen Caesar, že?!? Ale říše římská potom fungovala ještě více než 400 let! Dneska vládne EU triumvirát s jedním výrazně slabším členem, a to Manuelem Barrosem. Když zemřel Crasso, rozdali si to zbývající dva. Tak uvidíme dál. Já jen doufám, že nebude nutno "překročit Rubikon" v následné občanské válce jako tenkrát.

Takže co přijde teď? Rozpad říše, anebo nový Gaius Julius Caesar? A kam budeme v té nové říši patřit my? Ono to ještě chvíli, možná deset, patnáct let potrvá, než se to vykrystalizuje. Ale rozhodnout se musíme rychle. Počkáme si potom na novu franckou (germánskou) říši anebo se přichýlíme k byzantskému "dubisku"? Toť otázka ne "za milion". Ale pro 10 milionů.

No, porovnáme-li to s historií, ono bude taky hodně záležet na dnešních Francích a na východních Avarech, že.