Situace v Katalánsku je vážná. Je neuvěřitelné, jak přistoupila španělská vláda k referendu, které se pokusila zorganizovat katalánská vláda. A Evropská unie? Mlčí. V případě soudní reformy Polska však Evropská komise nešetřila výhrůžkami. Copak pro všechny členské země neplatí „stejný metr“?

V Katalánsku se konalo referendum o nezávislosti. Podle španělského ústavního soudu nebylo platné. Namísto toho, aby španělská vláda zachovala chladnou hlavu, tak poslala na Katalánce policisty z ostatních regionů, kteří s obušky v ruce bránili lidem vyjádřit jejich svobodný názor. Při sledování záběrů, kde španělská národní garda nemilosrdně mlátí staré lidi a tahá ženy za vlasy, si říkáte, jak je tohle v členském státu Evropské unie možné.

Jak si vůbec může španělská vláda myslet, že násilím přesvědčí Katalánce o tom, že nemají chtít nezávislost. Obušky lidem sounáležitost do hlavy nevtlučete. Lze nyní očekávat, že se k separatistům přihlásí ještě více lidí. Kdo by chtěl také být součástí státu, který násilím umlčuje své občany? Španělská vláda mohla nechat proběhnout podle jejich zákonů neplatné referendum a celá bitva se mohla odehrát v rovině soudů a diplomacie, ne na ulici.

Věci se daly do pohybu a jsem přesvědčený o tom, že není jiné cesty než nechat Katalánce určit osud jejich země. Příkladem může být rozdělení Československa, po kterém jsou vztahy mezi oběma zeměmi na výborné úrovni. Takto by to rozhodně nebylo, kdybychom na Slováky, kteří jednostranně vyhlásili nezávislost, poslali těžkooděnce.

V EU platí dvojí metr

Neuvěřitelné je také sledovat postoj Evropské komise. Ta v případě reformy polského soudního systému nešetřila výhrůžkami na adresu polské vlády. Prohlášení o tom, jak Polsko potlačuje demokracii, střídaly proklamace o odebrání hlasovacích práv Polsku nebo o zastavení dotací ze strukturálních fondů. A v případě Španělska? Ticho. Evropská komise mlčí. Ačkoliv španělská vláda mlátí lidi, kteří chtějí demonstrativně prezentovat svůj názor vhozením hlasu do urny.

Domnívám se, že nezbytností demokracie je dělba moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, a proto mi rovněž nevoní polské reformy. Nicméně není možné, aby Evropská komise přistupovala odlišně ke dvěma zemím, a to proto, že jedna vláda je euroskeptická a druhá eurooptimistická. Ne, EU nemůže za situaci v Katalánsku, ani v Polsku. Ale její přístup k událostem v obou zemích je na pováženou.

Evropa potřebuje změnu. Od politiků, žijících ve skleněných zámcích a odtržených od každodenního života, ke spolupracujícím zemím bez byrokratického molochu. Evropa si zaslouží volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu bez zbytečných regulací, kontraproduktivních dotací a drahých evropských politiků a byrokratů. Můžeme to změnit.

Autor je místopředseda Svobodných a lídr kandidátky v Pardubickém kraji