Věra Jourová podle médií dostala nabídku na novou pozici v Evropské komisi. Po ochraně spotřebitele by se měla věnovat ochraně právního státu.

Dlouhodobě jsem zastával a zastávám názor, že Věra Jourová není vhodnou kandidátkou na pozici v Evropské komisi. To, že byla opět nominována za Česko na tento post, považuji za velký omyl. Andrej Babiš se jí sice zastává, nicméně z jeho strany je to další chyba v personální politice. Pokud s nominací Jourové souhlasí i Jan Hamáček, o to větší důvod ke skepsi.

Jourová se „proslavila“ svým bojem proti dvojí kvalitě potravin v EU. Popravdě, mnoho komentářů čtenářů pod tímto tématem svědčí o tom, že si skutečně hodně lidé myslí, že žijeme v „méněcenné“ části EU. Přesto si troufám s tímto poměrně rozšířeným stereotypem nesouhlasit. Takzvaná „dvojí kvalita potravin“ byla odstartovaná bývalým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jako „neotřelé“ téma. Teze o tom, že „ve stejném obalu je různý obsah“, byla od samého počátku polopravdou. Velmi se zdůrazňovala „stejná grafika“, tj. obrázek, a jaksi se ignoroval fakt, že na obalu popsané složení odpovídalo tomu, co je uvnitř.

Tvrdilo se, že zákazník „kupuje očima“ a vůbec netuší, že kupuje pod stejným obrázkem „horší kvalitu“. Jistý „stejný obal“ tak například v Německu obsahoval vepřové maso a u nás kuřecí separát. Náš produkt byl tedy podle metodiky „dvojí kvality“ ošizen. Vše se jakoby zdárně vyvíjelo a „dvojí kvalitu potravin“ si nakonec vzal za svou agendu i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Pak se záležitost dostala do europarlamentu a tam údajně zapracovala potravinářská lobby a celý koncept „dvojí kvality“ v podstatě smetla ze stolu. Kéž by tak „rozhodně“ postupoval europarlament i v daleko důležitějších otázkách jako například v záležitost ilegální migrace do EU. I sama Jourová neskrývala své zklamání z výsledku „akce“.

Návrh na novou pozici Jourové v nové Evropské komisi, která by měla být vedena Ursulou von der Leyenovou, je všechno jiné, jen ne „silné ekonomické téma“, pro které horoval Babiš. Jourová by měla mít na starost otázky „právního státu“. Je známou skutečností, že právě státy střední a východní Evropy bývají na tapetě v europarlamentu a porušování zásad právního státu tu v Polsku, tu v Maďarsku či v poslední době v Rumunsku je faktem zaměření komise i europarlamentu. Jourová, jako zástupce státu z V4, by tak měla být tou osobou, která bude další státy V4 „usměrňovat“. Je to svým způsobem pokus rozdělit státy V4 a panovat nad nimi. Leyenová navíc podporuje tezi o tom, že dodržování zásad právního státu (resp. nedodržování zásad) by se mělo promítnout do dotační politiky EU. „Špatné“ státy by tak měly být dotačně znevýhodněny, dokud „nenapraví“ své zákony podle přání EU. Pokud se nad návrhem Leyenové zamyslíme hlouběji, je to cílený záměr rozložit jednotnou politiku států V4 prostřednictvím české eurokomisařky.

Zatím jsem nezaregistroval žádnou reakci od Babiše na nabídnuté portfolio. Podle médií by dokonce tato pozice ani nemusela být spojena s pozicí místopředsedy komise, o kterou Česko také usilovalo. Vypadá to tedy zatím na docela slušnou blamáž.

A to už vůbec nezmiňuji efektivitu činnosti Evropské komise, která má komisaře vlastně úplně na všechno, stojí nás to velké peníze a výsledky jsou přinejmenším „rozpačité“. Tím prubířským kamenem politiky EU bude brexit. Pokud bude unie dále protahovat odcházení Velké Británie, může se jí to krutě vymstít. V europarlamentu je totiž stále silná frakce Brexit Party, která žádný „klid na práci“ nepřipustí. Ve vlastním zájmu by proto EU neměla prodlužovat odchod Británie z EU, neboť prodloužení znamená nejen ztrátu času, ale další velkou ztrátu důvěry mezi námi „Evropany“. V této souvislosti se pak jeví nominace Jourové na pozici ochrany právního státu jako docela slušný vtip von der Leyenové.