Čím vášnivěji nekuřáci protestovali proti článku, tím, jak je obvyklé, víc nadávali. To ovšem už tak bývá, že. Z uvedené diskuze lehce zjistíme, že ač je zhusta vykřikováno, jací že jsou kuřáci agresivní sprosťáci, fakta praví, že kuřáci se v diskuzi spíše bránili, většinou slušně, ale zato z řad tzv. nekuřáků prýštila slova nejen nesouhlasu, ale i vyloženě agresivní.

Podíváme-li se na klidnější nesouhlasné reakce, nejčastěji s objevuje tvrzení, že: „Ten zákon má přece chránit nekuřáky, aby nemuseli čuchat smrady, které produkují bezohlední kuřáci, s nimiž jsou, bohužel, občas nuceni sdílet jeden uzavřený prostor….. „ Běžný, ale v zásadně mylný názor.

V návrhu zákona je tvrzeno, že zákaz by měl platit pro „veřejné prostory“. Co však těmito veřejnými prostorami je, se v návrhu zákona neuvádí. Ve zprávách TV stále citované restaurace, o které se čtenáři vášnivě hádali, jsou jen celkem malou částí tzv. veřejného prostoru. Veřejným prostorem je kdeco. A může být, podle výkladu některých států, prakticky všechno. Třeba ulice. Cesty mezi poli. Prostě veškerý veřejný prostor a pokud budeme následovat vizí západních intelektuálních levičáků a „velikého příkladu neomylné EU a našeho drahého přítele USA“, jako jsme blbli s následování SSSR, dojdeme k tomu, že i družstevní či státní domy mohou být prohlášeny za „veřejný prostor“. Jak se to už někde v USA vyhlásilo. Tedy prostě veřejný prostor bude „fšude“. A pokud je to prostor soukromý, tak se tam stejně nebude smět kouřit, protože by tam mohl vejít nějaký nekuřák či nedejbože dítě a vůbec. A ty je nutno chránit. Znamená to, že kouřit se nebude smět nikde!

O co vlastně jde, najdeme například na stránkách Dokurte.cz:

Je poučné přečíst si ukázku článku Báječná léta s cigaretou končí (Instinkt, Jiří Závorka): Jednadvacáté století bude možná posledním, kdy je ještě kouření legální. Tabáku, který zná lidstvo sedm tisíc let, zvoní umíráček. Hlasy pranýřující cigarety znějí, alespoň v euroamerické části civilizace, stále častěji. A pozadu nezůstává ani Česko….

A následují další „výživné články“ na toho téma..

Typické pro okruh bojovníků proti kouření a ukázka jejich myšlenkové orientace je na příklad informace z - jak typické –Haló novin dne 12. 3. 08:

„Do novely protikuřáckeho zákona navrhla (poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM)) pozměňovací návrh, kterým doporučuje, aby sněmovna kouření zakázala úplně. "Ať ( protikuřácký zákon) zakáže cigarety dovážet, vyrábět, prodávat,„ sdělila poslankyně, známá bojem proti lustračnímu zákonu a láskou k bolševismu atd. a navrhla tuto „změnu“ do zákona.

Takže, vážení, nejde o žádné hospody. Blouznění antikuřáckých fanatiků směřuje neodvolatelně k pokusu zavést naprostou protinikotinovou prohibici. Nic víc, ale ani nic méně. A ta ovšem není sama osamělá, ale jde opět o další pokus, jak ovládnout společnost - slovy J. Škvoreckého - „inženýry lidských duší“.

To, že šílenství své spolu-soudružky a dalších pomatenců zarazil šéf KSČM prozatímním smetením zákona ze stolu, je jen odklad. Jak veřejně prohlásili antitabakisti, nebude to prý napořád, ale jen do příštího roku, kdy „zdravotní komise EU“ prosadí zákaz kouření na veřejných prostorách v celé EU. A co to jsou veřejné prostory, rozhodne také EU.

Spojíme-li si tyto informace s tím, že EU vyhrožovala ČR tak dlouho, až včera náš Parlament schválil další legislativní paskvil a proti svobodě vymyšlený zákon, takzvaně „antidiskriminační“ (kde je, myslím, 90% poslanců přesvědčeno, že se jedná o imbecilní a navíc nebezpečný nápad), je potřeba se začít mít na pozoru. Ukazuje se, že pomalu stoupající všeobecný odpor občanů ve státech Evropské unie proti bruselské centrále EU má racionální jádro.

Vyhodili jsme socialistické „inženýrství“ dveřmi a ono nám sem leze oknem v jiném balení.

Všechny tyto zákony, jako zákon o domácím násilí, takzvaný antidiskriminační zákon a protikuřácký zákon, jsou z hlediska právního řádu a základních principů demokratické evropské civilizace paskvily. A protidemokratizační zákony. Potírají zásadu presumpce neviny, rovnosti všech před zákonem, rozdělení moci soudní a výkonné (např. policii) a zásadu, že lidi tu nejsou pro stát, ale stát pro občany.

No, jsem jenom zvědav, jak dlouho to bude trvat, než začnou rozzuření obyvatelé Evropské unie na ulicích pálit unijní vlajky a vytloukat kanceláře EU.

Obávám se, že dnešní generace unijních politiků a byrokratů během historicky krátké doby zničí vše, co její předchůdci ve jménu svobody a spojené Evropy vykonali. A vybudovali. A pak nás potěš pánbůh.

Tato Unie přestává být tou Unií, o které jsme snili a kam jsme chtěli vstoupit.