V médiích byla zveřejněna zpráva o průzkumu americké organizace PEW, že ve srovnání s Islámským státem či uprchlickou krizí je v Evropě Rusko vnímáno spíše jako menší hrozba.

Pouze v Polsku je to velká hrozba pro 70 procent dotázaných. Naproti tomu v Maďarsku je to však jen pro 23 procent tázaných. Myslím si, že i v ČR i přes masivní rusofobní propagandu politicko-mediálního mainstreamu za účasti Českého rozhlasu i České televize je to podobné.

Jsou to údaje, jež stojí za zamyšlení, zejména pak závěr průzkumu, že tu existuje rozkol mezi vůdci EU, kteří prosazují tvrdý přístup vůči Moskvě, a veřejným míněním.

Tento závažný politický závěr vyslovil již v průběhu ukrajinské krize německý exkancléř a významný znalec mezinárodní politiky Helmut Schmidt v rozhovoru pod příznačným názvem Putinovo jednání je pochopitelné (Die Zeit 27.3.2014). Schmidt se v něm vyslovil proti sankcím proti Rusku, personálním i ekonomickým, a zdůraznil, že poškozují obě strany.

Předseda Evropské komise Juncker se na nedávném mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě vyslovil jednoznačně: „EU a Rusko jsou na sobě vzájemně závislé a obě strany mají povinnost spolupracovat.“

Tomu však neodpovídá, aspoň pro normální lidský rozum, politika protiruských sankcí. Na ní však EU stále trvá a znovu se k ní přihlásil i český ministr zahraničí Zaorálek.

Obávám se, že tato jeho pozice mu u většiny voličů sympatie nepřinese. Ti jsou v tomto směru spíše na straně prezidenta republiky, který se dlouhodobě vyslovuje proti politice protiruských sankcí.

Schopnost sebereflexe k politice většinou nepatří a o politice současného vedení EU to platí také. Jako příklad uvádím požadavky sjezdu Agrární komory ČR, dožadující se zrušení sankcí. Jak česká vláda obhájí před českými zemědělci, kterým hrozí, že budou muset vybíjet stáda skotu, protože nemají odbyt pro mléko a mléčné výrobky, že je nemohou dodávat do Ruska? Dodávky do Číny, o kterých tam hovořil premiér Sobotka, to nespraví. EU zaujala neblahou pozici v době ukrajinské krize, která její politiku stále zatěžuje. Junckerova slova i některá vyjádření německého ministra zahraničí Steinmeiera proti řinčení zbraní proti Rusku a o potřebě rozvíjení vzájemných styků jsou znamením naděje, ale praktických kroků se zatím nedostává.

Autor je ústavní právník

Právo, 23.6.2016