Donutili by Slováci Čechy změnit vlajku jako Řekové Makedonce?

V souvislosti s mediální bouří, kterou vyvolal Lidl odstraněním křížů z kupolí řeckých kostelů (zatím jen na obrázcích), vrátilo se jako bumerang téma řeckých finančních problémů.

Za všechny citát názoru Rostislava Majera z internetové diskuse:

Nedávno každý plival na Řecko kvůli dluhu a najednou jsou zase naši přátelé, protože máme společného nepřítele - Lidl. Ironie...

Nikoli ironie, ale logika. Jako v rodině. Můžete sebevíc plísnit svoji ratolest za tu či onu chybu, prohřešek či nesplněnou povinnost, ale v okamžiku, kdy jí někdo začne ubližovat, nastane ve vašem postoji obrat a své dítě budete hájit. Postavíte se za něj, aniž by to ovšem znamenalo, že jste změnili názor na jeho předchozí provinění.

Ideálním příkladem je Stalin. Bylo tisíc důvodů, aby na něj a jeho režim měl Západ „pifku“, ale poté, co byl napaden společným nepřítelem, bylo na čas po „pifce“. Po porážce Hitlera bylo zase všechno jinak.

Také já mám „pifku“ na Řeky – z více důvodů. Uvedu je níže. Ovšem v případě oné obludnosti, které se Lidl dopustil, se musím, „pifka nepifka“, postavit na stranu Řeků. A to navzdory tomu, co jim vyčítám (týká se jak Řeků v Řecku, tak na Kypru):

(Blog Turkey-Macedonia/WordPress)

- V roce 1974 provedlo Turecko invazi na sever Kypru, kde později vznikla Severokyperská turecká republika. Tu kromě Ankary nikdo neuznal, Turecko je za invazi dodnes plísněno. Přitom se zapomíná na to, že Ankara byla ke své vojenské akci vyprovokována státním převratem, který na Kypru provedla skupina prořeckých pučistů podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Cílem bylo spojení Kypru s „mateřskou“ zemí – Řeckem, což se díky turecké intervenci nepovedlo. Naproti tomu motivací Ankary byla ochrana turecké menšiny na ostrově. Vývoj pak šel dál svojí vlastní cestou. Mějme na mysli, že Severokyperská turecká republika nebyla vyhlášena záhy po invazi, nýbrž až v roce 1983. Navzdory výše uvedenému nemám pocit, že by Západ poměřoval obě strany stejným metrem: Řekové z tohoto „měření“ vycházejí jednoznačně lépe, ačkoli jsou prvotními viníky krize.

- Stejný problém s dvojím metrem mám i v záležitostech souvisejících s iniciativou Kofiho Anana z roku 2004, jejímž cílem bylo sjednocení ostrova Kypr. V referendu 65 procent kyperských Turků iniciativu schválilo, zatímco 76 procent kyperských Řeků odmítlo. Ananův plán byl tedy ostrovními Řeky pohřben – a přesto byli za svůj postoj odměněni: jižní část země, tedy řecká, byla přijata do Evropské unie. Falešný metr přímo ukázkový.

- Do třetice. Vadí mi téměř šikanózní chování řeckého státu vůči sousední Makedonii. Svým postojem donutili Řekové Makedonce, aby změnili státní vlajku a vyvzdorovali si na mezinárodním společenství, že Makedonie se nesmí jmenovat Makedonie (přesněji Republika Makedonie), ale FYROM – Bývalá jugoslávská republika Makedonie, což je označení více než odporné. To vše jenom proto, že výraz Makedonie je součástí názvů několika řeckých administrativních celků. Málo bylo platné, že Makedonci ustupovali a ustupovali, jak v roce 2009 připomněl jejich tehdejší ministr zahraničí Antonio Milošoski v rozhovoru pro Lidové noviny: Makedonie v posledních 17 letech ukázala, že je připravena mluvit o kompromisech a vést s Řeckem otevřený dialog. V roce 1995 jsme změnili vlajku, pozměnili jsme také ústavu - je v ní, že Makedonie nikdy nebude mít teritoriální nároky na řecké území. A také jsme udělali třetí kompromis, ještě jsme pozměnili ústavu tak, že Makedonie se nebude vměšovat do řecké domácí politiky, pokud jde o práva makedonské menšiny žijící na severu Řecka. Ale je velmi těžké najít nějaké řešení. Myslíme si totiž, že tato rozepře není o jménu. Spory o název naší země jsou pro Řecko jen zástěrkou pro jeho skrytou agendu a tou je neuznávat Makedonii právo na vlastní národní a jazykové sebeurčení. Přesto svět až příliš ochotně tančí tak, jak se v Aténách píská, místo aby tamní vládce odkázal do patřičných mezí.

Záměrně jsem do tohoto výčtu nezařadil vše, co souvisí s ekonomickými problémy Řecka posledních let, protože „pifku“ jsem měl vůči Řekům dávno předtím a jednak by to bylo příliš laciné. Přesto ale platí: v současné kauze „vygumovaných“ křížů stojím plně na řecké straně a navzdory všem výhradám vůči některým aspektům politiky jejich vlád (ať už v Aténách či v Nikósii) jim vyjadřuji plnou solidaritu. Protože to, co udělal Lidl, je ohavné.

*****

Původní vlajka Makedonie, kterou používala od vyhlášení nezávislosti do roku 1995. Kvůli odporu Řecka byla nucena ji změnit, neboť takzvané verginské slunce (žluté na vlajce) je symbolem výlučně helénským a Řekům byl Makedonci „ukraden“. (Zdroj: Wikipedia.en)

Současná vlajka Makedonské republiky. Mimochodem, kdyby byli Slováci tak důslední jako Řekové, donutili by Čechy změnit vlajku z podobného důvodu? Ta současná může přece vyvolávat dojem, že si Česká republika nárokuje území Slovenska, když používá vlajku státu, jehož součástí Slovensko bylo. Že je to přitažené za vlasy? Možná, ale Řekům jejich protimakedonský tlak vyšel, jak vidíme. (Zdroj: Wikipedia.en)