Pár slov k článku Nacionalisté všech zemí, spojte se? poslance EP Libora Roučka

Pokusím se doplnit diskusi hrstkou názorů západních, tedy nikoliv mých, takže celkový obraz diskuse bude snad trochu 3D.

Koncem minulého měsice se problémem imigrace v Evropě zabýval zpravodaj francouzské TV2 v Belgii François Beaudonnet v ranním vysílání. Poukázal na postoje některých politických stran označovaných často za populistické. V této věci sledovaly skandinávské země dosud plně politiku EU. Jenomže časy se mění. V Norsku se dostala do vlády otevřeně protiimigrační strana (8 ministrů z 19) s pozoruhodným stanoviskem. Integrace, respektive pokus o ni se nezdařil. Jmenovitě přistěhovalci z mimoevropských zemí, kterých se dr. Rouček jménem EU zastával, v Norsku propadli. Neochota se přizpůsobit, vysoká kriminalita, prostě stejné zkušenosti, které mají členové EU, kteří to vědí, ale nesmí o tom moc mluvit .Mluvčí zmíněné norské strany prohlásila, že dokud se ti, co už v Norsku jsou, neintegrují, nebude Norsko žádné další kandidáty přijímat. Ovšem Norsko není členem EU.

Ve Švédsku začal podobný vývoj už dříve, byť ne tak intensivně. Holandský deník TROUW referoval 20. září 2010 o výsledku voleb. Otevřeně anti-islamská strana Švédští demokraté získala 6 procent hlasů a dostala se do parlamentu. Vedla kampaň pod heslem "Vraťte nám Švédsko". Zpráva cituje somálského přistěhovalce, který tam žije více než 20 let: "Výsledek voleb je katastrofa. Cítím se zde jako doma. Výsledek vnímám jako signál, že lidé zde už žádné imigranty nechtějí." Ten to tedy trefil. Kam takový tlak EU vede, je nejlépe vidět na Francii. Tam jsou v současné době blízko velkých sociálních bouří s těžko odhadnutelnými následky..Vláda zvyšuje daně, škrtí výdaje, přitom ale nesáhne na výdaje za nepochopitelně vysokou nevítanou imigraci (100 tisíc a více nezvaných přistěhovalců), která stojí stát podle různých odhadů 60 až 90 miliard eur ročně.

Nakonec se ještě musím zmínit o článku "The Age Of the Political Idiot" v týdeníku BloombergBusinessWeek ( 8.7.-14.7.2013). Jeho autorem je Aditya Chakrabortty, komentátor britského Guardianu. Poditulek článku praví, že napříč nuceně šetřící Evropou (Austerity Europe).produkují extrémní ekonomické podmínky extrémní politiky. Článek je namířen proti straně UKIP pana Farage, kterou založil vlastně Alan Sked. Ten se s ní později rozešel, protože nesouhlasil se stylem její politiky.

V závěru článku dostává i on slovo (je také profesorem na London School of Economics): "Podívejte se na převládající (mainstream) politiky, nevědí, jak krizi řešit. To je intektuální vakuum. Podmínky jsou velmi příjemné (congenial) pro politického idiota." Ovšem Chakrabortty před tímto citátem podotýká, že úspěch populistů spočívá méně na jejich politice než na tom, co representují, což je velká a rostoucí nespokojenost s profesionální politickou třídou. Bokužel si laik pak není jist, kdo vlastně ten politický idiot je.