... tak se před muži stydím a raději ani nevylézám

Ženy jsou slabé, hloupé, bez schopností, nesamostatné a neschopné samy uspět. Je třeba je uchopit za ruku, shovívavě je pohladit a umístit. Tak vidí ženy Evropská komise, vedoucí orgán Evropské unie.

Přirozenou cestou si ženy získávají za své schopnosti oprávněné uznání. Rok co rok je jich ve firmách na různých místech stále víc. V řadě případů firmy úspěšně vedou, v mnoha případech firmy zakládají a dávají na frak v oboru mužům. V očích Evropské komise je to však málo, je to málo, je to málo. Přirozenost vývoje se dnes nenosí. Někdy ji ohnou úplně, jindy mají alespoň snahu ji uměle urychlit, čímž se z přirozenosti stane ze dne na den minulost a nový smělý plán na blaho společnosti.

Evropská komise si nechala vypracovat několik zpráv a auditů, ze kterých zjistila, že u společností s "vyváženým" zastoupením žen a mužů je oproti společnostem řízeným pouze muži provozní zisk o 56 % vyšší a že výdělky společností, které měly ve vedoucí pozici alespoň jednu ženu, jsou výrazně vyšší než výdělky společností, v jejichž správní radě žádné ženy nejsou. Bohatě jí stačila výsledná čísla, aniž by se zabývala obory a jejich specifiky. To by totiž mohlo najednou výsledek zpráv postavit do úplně jiného světla. Poukázalo by to zcela oprávněně na skutečnost, že některé obory jsou zkrátka bližší mužům a jiné ženám. A to nelze připustit, protože myslet nesmíme přirozeně, ale tak nějak politicky, Kefalín...

Čekají nás tak v EU povinné kvóty umísťování žen do statutárních orgánů společností a do jejich výkonných a manažerských pozic, protože přirozené tempo je na Evropskou komisi příliš pomalé, když oprášila staré heslo "země, kde zítra znamená již včera". Onu nedostatečnou "genderovou rozrůzněnost" (čti: dosavadní přirozenost vývoje) je třeba povinně napravit. Proto je nutné z hlediska socialisticky uvědomělé politické pozice v této problematice stanovit povinné procento zastoupení žen a k tomu rok, do kdy se tak povinně stane, ale také sankce za neplnění plánu.

Pro mě jsou ženy velkou inspirací, a to jak v životě, tak v podnikání. Mají žádoucí jiný pohled na věc než muži. Moje zkušenosti říkají, že na rozdíl od mužů mají v práci tendenci více se zabývat realitou než vizí, a jsou tedy v mnoha ohledech v týmu skvělým partnerem. To slovo partner považuji za důležité. Ne nad nebo pod někým, ale vedle něj. O to více si lidé cení úspěchu žen, když ho dokážou dosáhnout v přirozeném konkurenčním prostředí s muži. O to více mohou jít a jdou přirozeným příkladem ostatním.

Jestli skutečně projde plán Evropské komise na ty další, pod sankcí povinné umělé kvóty, tak být ženou, stydím se před muži a raději ani nevylézám. Získat totiž pozici tím, že mě tam jako ženu někdo jmenuje nebo zaměstná proto, aby splnil kvóty, bez toho, aniž by primárně hodnotil mé schopnosti a um, bych jako žena považoval za absolutní potupu.