První lednové zasedání ve Štrasburku bylo ve znamení voleb předsedy Evropského parlamentu. Nekonalo se žádné drama, žádný skutečný boj, neboť vše bylo dopředu domluveno frakcemi evropských lidovců, socialistů a liberálů. Jediným reálným kandidátem byl Němec Hans Gert Pöttering. A byl hned v prvním kole nadpoloviční většinou zvolen; hlas mu dalo 450 z 695 přítomných europoslanců. To však rozhodně není drtivé vítězství, uvědomíme-li si, že více než 100 koaličních poslanců pro Pötteringa svůj hlas nehodilo.

Poettering si předsednický post v Evropském parlamentu tvrdě odpracoval. Poslancem byl poprvé zvolen již v roce 1979. V té době byl na počátku akademické dráhy, měl za sebou studia práva, historie a politiky v Bonnu a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Postupně však nabíral zkušenosti, poznával zákoutí evropských institucí, až se stal jedním z nejvlivnějších mužů německé a evropské politiky.

V souvislosti se změnou v čele Evropského parlamentu je důležité si uvědomit, že konzervativně smýšlející Pöttering nahradil španělského socialistu Borella. Stalo se tak za situace, kdy pomyslným kormidlem evropské lodi manévruje německá kancléřka Angela Merkelová jako předsedkyně Evropské rady. A právě Pöttering a Merkelová k sobě mají velmi blízko, protože jsou krajané a navíc z jedné politické strany Křesťansko-demokratické unie (CSU), na evropské úrovni pak Evropské strany lidové (EPP). Navíc předseda Evropské komise, která navrhuje veškerou legislativu a administruje evropské politiky, je konzervativec z Portugalska José Manuel Barosso, též člen EPP. Ve vedení všech důležitých postů v evropských institucích tak dnes jsou pravicově smýšlející politici.

Pravice má ve svém plánu dělat odvážné reformy. Nabízí se proto příležitost skutečně deregulovat evropskou politiku a realizovat potřebné reformy v oblasti vnitřního trhu a energetiky, o kterých každý mluví. Tato personální situace je také předpokladem lepší a snadnější komunikace mezi evropskými institucemi. To bylo doslova vidět na posledním zasedání Evropského parlamentu, kde panovala přátelská atmosféra a kde i předseda Komise Barosso, který standardně mluví anglicky, francouzsky či portugalsky, zahájil svou řeč v němčině.

Otázka je, jak tyto personální změny mohou ovlivnit Českou republiku. V prvé řadě si je třeba uvědomit, že Němci budou především řešit problémy, které trápí jejich zemi a ekonomiku. A na té je Česká republika velmi závislá, neboť více než třetina našeho exportu směřuje právě k našim západním sousedům. Je proto třeba využít této historické příbuznosti a ekonomické provázanosti a snažit se ve spolupráci s Němci ovlivnit směry vývoje evropské politiky tak, aby z nich měly prospěch také naše firmy a občané.

Poslanec Evropského parlamentu za ODS