Migrace přes hranice je přirozeným jevem. Mnoho Čechů po staletí cestuje a hledá štěstí v cizích zemích, mnoho cizinců přišlo hledat své štěstí do naší země. Když zapátráme ve svých rodokmenech, zjistíme, že mnoho z nás má předky, kteří přišli z ciziny. Určitou míru migrace lze považovat za přirozenou a obohacující. Pokud ale stát pokřivuje přirozené podmínky, může být migrace příliš malá nebo příliš velká.

Je to jako s mezinárodním obchodem. Když stát neomezuje obchod, můžou lidé z různých zemí získat vzájemný prospěch výměnou zboží. Když stát obchodu brání nebo jej naopak dotacemi a garancemi uměle podporuje, místo vzájemné výhodnosti je někomu upřena možnost vydělat nebo někdo získává prospěch na úkor daňových poplatníků.

Podobně i státem podporovaná nebo omezovaná migrace může být na něčí úkor, místo aby byla prospěšná. Příliš velká imigrace může také vést k růstu napětí ve společnosti.

Jaké jsou důvody nepřirozeně velké imigrace?

1. Sociální systém

Evropský systém sociálních dávek může lákat migranty, kteří budou chtít žít bez práce ze sociálních dávek. Větším problémem jsou ale dávky pro domácí obyvatelstvo, které vedou k tomu, že lidé odmítají v určitých profesích zcela pracovat, a vyklízejí tak prostor migrantům. Jak uvádí historik a arabista Jiří Weigl (Newsletter IVK , leden 2015), „Je to evropský sociální stát, který umožňuje masám Evropanů dlouhodobě existovat na podporách v nezaměstnanosti a přenechávat miliony pracovních příležitostí imigrantům. Působí i popletené vize o tzv. vzdělanostní společnosti, v níž se prakticky celé populaci má dostat vysokoškolského vzdělání. Vedle degradace skutečného vzdělání mají takové kampaně jediný efekt – noví ‘vzdělanci’ v oborech na trhu neuplatnitelných jsou odsouzeni k nezaměstnanosti, jíž si mohou díky štědrosti sociálního státu dovolit, zatímco nabídka reálných pracovních míst je uspokojována imigranty ochotnými pracovat.“

2. Pozitivní diskriminace

Imigranti mají nárok na jazykové a sociokulturní kurzy zdarma, informace o výhodách, na které mají imigranti nárok, jsou dokonce na webech vládních „integračních center“ publikovány v mongolštině či vietnamštině. Některé náklady, které by si normálně imigrant musel hradit, má k dispozici od českých daňových poplatníků.

3. Obchodní protekcionismus

Evropská unie brání prostřednictvím cel a dovozních kvót dovozu zboží ze zemí za hranicemi EU. Lidem ze severní Afriky nebo východní Evropy je tak bráněno využít nízkých nákladů a vyrábět u sebe doma zboží na export do EU. Šance na zvýšení životní úrovně výrobou na export jsou tak nízké a lidé utíkají z bídy do bohaté Evropy.

4. Válečné intervence

Západ ve snaze svrhnout diktátorské režimy uvrhl mnoho zemí do občanské války. Diktátor Kaddáfí byl svržen v Libyi, ale výsledkem je chaos a občanská válka, růst vlivu islámských extremistů a vlna uprchlíků do Evropy. Podpora rebelů proti prezidentu Bašáru Asádovi v Sýrii vedla k růstu vlivu islámských extremistů, ke krvavé občanské válce a k vlně válečných uprchlíků do Evropy.

Je hloupost bránit se jakékoliv migraci. Je ale také hloupost dělat si zbytečné problémy vlastní chybnou politikou. Vyvarujme se napříště vojenských intervencí, které nemají jasný konec a které mohou vyvolat více násilí a více problémů, než kolik jich existovalo před tím. Uvolněme zahraniční obchod, aby lidé mohli zůstat žít a pracovat doma a aby je chudoba nevyháněla do Evropy. Reformujme sociální systém tak, aby zdravý člověk nemohl žít ze sociálních dávek na úkor druhých a nepohrdal prací.