Pokud patříte mezi lidi, kteří neznají rozdíl mezi máslem a pomazánkovým máslem, máte zastání. Na pitomce totiž myslí Evropská unie zejména. Předpokládám, že je pro Vás matoucí také plnotučné a polotučné mléko, rohlík, nebo paštika.

Už z podstaty významu slova „plnotučné“ totiž vyplývá, že obal, ve kterém je mléko, je „plný tuku“, tedy že to v podstatě mléko není. Oproti tomu by se snad mohlo k mléku přibližovat mléko „polotučné“, neboť v obalu s takovým názvem už byste mohli očekávat tuku jen polovinu, tedy i nějakou tu tekutinu. A co takhle rohlík. Jednoznačně slovo, založené na „rohu“, tedy předurčující tvar pečiva. Nemate vás, že je v poslední době téměř výhradně rovný? Necítíte se být, jako řádní unijní spotřebitelé, uváděni v omyl? Takový řádný unijní spotřebitel může mít jistě i problém s potravinou s názvem paštika. Člověk, tedy ten správně unijní, by čekal, že to je nějaký podřadný druh unijním předpisům nevyhovující štiky. Nakonec kdo by dnes kupoval nějakou rybu s normálním názvem. To je přežitek, dnes frčí produkty akvakultury. (... a jak napsal do diskuse přispěvatel pod nickem daris, kdo ví, co se stane, až Unie zjistí, že máme u nás také španělské ptáčky, nebo cikánskou pečeni...)

Oproti žalobě na Českou republiku od Evropské unie s cílem donutit nás přejmenovat další potravinu jsou například hlasy z Unie o nedodržení Klausovy podmínky při ratifikaci Lisabonské smlouvy daleko podstatnější. Stejně tak hlasy z domácí scény, kdy Schwarzenberg osobně přesvědčoval Senát, aby smlouvu schválil, premiér pro ni hlasoval společně s ministrem financí, kdy Havel vypustil z úst, že doufá, že ta výjimka jednou stejně zmizí, a kdy europoslanec Rouček dokonce veřejně prohlásí, že udělá vše pro to, aby výjimku bylo možné zamítnout bez ohrožení vstupu Chorvatska do toho upadajícího unijního klubu přesto, že se tak ostatní členské státy při ratifikaci Lisabonské smlouvy České republice zavázaly. Ta žaloba kvůli pomazánkovému máslu je ale dalším střípkem do mozaiky unifikace Evropy a důkazem o vzrůstající moci nevolených úředníků Evropské komise. Jako by nestačilo, že z těch všech vlaječek a informací made in EU už ani nepoznáte, kde tu potravinu opravdu vyrobili.

Když jsem psal ráno článek Evropská unie končí. Nevidí to snílci, nechtějí vidět pokrytci, netušil jsem ještě, co nás dnes potká za další unijní pitomost. Jestli jste někdo z vás doteď byl občas naštvaný, že jste si místo másla přinesli domů pomazánkové máslo, protože vás někdo tím názvem zmátl, raději to ani nikomu neříkejte. Tedy nikomu s rozumem. Jste totiž pitomí a žádné nařízení Evropské unie ani soudní řízení proti České republice vám už zjevně nepomůže. Mě osobně navíc jakákoli představa, že mám někoho v Bruselu žádat o výjimku, abych mohl dál produkovat to, na co jsou moji odběratelé pod určitou značkou zvyklí ve vlastním státě desítky let, dost irituje. Natož aby mě za to nějaký byrokrat žaloval.

P.S. Pomazánkové máslo máme už cca 30 let. Je to tradiční domácí výrobek. Abych vám to trochu usnadnil, nabízím jedno povídání o tom, jakou tradici u nás má a jaký je rozdíl v porovnání s máslem: více zde.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora