Evropský parlament před pár dny odhlasoval, že v Maďarsku hrozí „jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot“ zakotvených v evropských smlouvách a musí být zahájeno sankční řízení. Poslanci přitom velkoryse přehlédli dvě skutečnosti:

1. pochybnost jejich práva mluvit za občany Evropské unie a
2. neudržitelnost jejich argumentů.

Kontroverzní demokratická legitimizace Evropského parlamentu mu nedává právo na to poučovat anebo dokonce trestat vlády, které vzešly z demokratické volby. Evropský parlament si připisuje větší význam, než mu náleží.

Ve skutečnosti mají členové EP privilegium cestovat za peníze evropských daňových poplatníků do Bruselu a do Štrasburku. Při svých zasedáních tamtéž se až příliš často věnují tomu, že vymýšlí anebo posvěcují stále detailnější zásahy do života těch, kteří je platí a kterým mají sloužit. Kdo se chce dozvědět více o tom, jak to vypadá v zákulisí EP, ať si přečte právě vyšlou knížku od Didiera Modiho: Le Rève européen nebo v němčině, Der europäische Albtraum (ISBN: 978-3-9814942-8-0).

Práci Evropského parlamentu však nezpochybňuje pouze jeho sporná demokratická legitimizace, ale i apartní způsob myšlení jeho členů. Mnohým z nich bychom měli připomenout poznámku rakouského spisovatele z přelomu 19. a 20. století Karla Krause: „Kývání hlavou není prací mozku.“

V souvislosti s tématem evropských hodnot se jedná o to, že mnozí z nich zřejmě nechápou následující jednoduchou skutečnost. Hodnoty nejsou přirozené jako třeba dýchání a neprosadí se samy od sebe. Hodnoty jsou lidské výmysly, jsou výjimkou, která je v přímém protikladu k normalitě chaosu. A proto hodnoty vzkvétají pouze ve skleníku s pancéřovými skly, který je bráněn silou. Jenom proto přežil Západ „studenou válku.“

Ale místo toho, aby členové EP ocenili jednání zemí, které se snaží bránit prostor, v němž mohou být evropské hodnoty uplatňovány i v budoucnosti, tak je osočují a vyhrožují jim potrestáním. Budoucnost však ukáže, jakou historickou zásluhu při obraně evropských hodnot mají právě státy jako Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika a v poslední době i Rakousko. Naproti tomu se dějinný význam naivitou překypujícího Evropského parlamentu scvrkne na úroveň poznámky pod čarou.