Za ryku mainstreamových médií jsme byli přesvědčováni, že Evropská rada předsedů vlád členských zemí EU skončila přelomovým usnesením. Jen tři dny stačily k tomu, aby se evropští lídři sami odkopali.

Neslavným „tahounem“ poslední doby je samozřejmě kancléřka Angela Merkelová. Ta potřebovala za každou cenu úspěch Evropské rady, neboť na výsledku záležel její další osud včele německé vlády. Proto oznámila, že má dohodu s Řeckem a Španělskem o tom, že migranti, kteří prokazatelně vstoupili do EU přes Řecko nebo Španělsko a budou zjištěni ve Spolkové republice Německo, budou vydáni do Řecka a Španělska. Pak se jí to zřejmě zdálo „nedostatečné“ a vypustila do světa informaci, že podobné dohody má s dalšími státy, celkově údajně se čtrnácti zeměmi EU. Mimo jiné zmínila i Česko. Český premiér Andrej Babiš se proti tomuto tvrzení ohradil a Merkelová potom v dalším rozhovoru couvala s tím, že zřejmě došlo k „nedorozumění“.

Mezitím však ministr vnitra Horst Seehofer potvrdil, že vytváření táborů pro migranty s omezeným pohybem po Německu není to samé jako nepustit ilegální migranty na území Spolkové republiky. No jasně, v tom prvním případě má migrant v Německu nárok na dávky, v tom druhém případě nestojí Německo nic. Seehofer tak potvrzuje „obavy“ hlavního mediálního proudu o soudržnosti německé vlády, zejména bloku CDU/CSU. Je příznačné, že v otázce migrace si naopak CDU, lépe řečeno Merkelová, notuje s německou sociální demokracií SPD.

Média dále široce rozebírají jednání alžírských úřadů, které ilegální migranty z Afriky odvážejí do pouště daleko od hranic s Nigerem a ti pak i pod pohrůžkou násilí musejí jít pěšky na hranici a řada z nich tuto cestu zaplatí životem. Alžírsko se brání tím, že žádné mezinárodní dohody neporušuje a že ilegální migraci tímto způsobem omezuje. Popravdě, pokud migranti přicházejí do Alžírska ilegálně, musejí absolvovat tu samou trasu přes poušť, na které zřejmě také může řada z nich zabloudit a zemřít. Jednoznačně se na tomto příkladu ukazuje, že ilegální migrace není bezpečná a navíc přináší zisky pašerákům.

Ministr vnitra Itálie Matteo Salvini opět potvrdil, že na jeho odmítavém postoji k přijímání migrantů v Itálii se ani po summitu nic nezměnilo. V reakci na zprávu, že u libyjských břehů byli plavidlem neziskové nevládní organizace zachráněni další migranti, prohlásil, že na povolení vstupu do italských přístavů může loď zapomenout.

Co plyne z výše uvedeného? Ukazuje se, že EU tím, že přihlíží ilegálnímu transportu migrantů přes Středozemní moře do Evropy, de facto podporuje tah afrických migrantů do Evropy. Zdá se, že zřejmě německá kancléřka je svými pokusy řešit migraci na základě mezinárodního práva (které ovšem v zemích původu migrantů neplatí ani omylem) hlavní překážkou toho, aby ochrana evropského prostoru byla efektivní. Proto ono „zatažení“ OSN či její organizace UNHCR (Agentury OSN pro uprchlíky) do problému řešení migrace. Bohužel, to je iracionální postoj, který ilegální migraci není schopen zastavit. Evropa je tak rukojmím Německa a možná trochu i Francie, a proto je další osud německé vlády v čele s Merkelovou pro Evropu tak důležitý. Pokud kancléřka díky tlaku CSU padne, odejde z německé vlády SPD, která ji v záležitostech migrace podporuje, a Německo možná čekají předčasné volby.

Závěr: EU je ochromeným společenstvím států, které vydává za úspěch i to, že se státníci sešli a něco podepsali. Problémy hrne před sebou a jako pštros strká hlavu do písku v naději, že „se to vyřeší“. Nevyřeší.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz