V Gaze se válčí a lidé tam umírají. O smír obou zúčastněných stran se ještě snaží jménem EU Francie. Za tři dny už to bude na nás. Na českém premiérovi, na českém ministru zahraničí, na ministru pro evropské záležitosti Vondrovi.

Evropa bez bariér: tak hezky si to vládní úředníci v teple svých kanceláří vymysleli. Z jejich plánů na to, jaké priority bude ČR při svém předsednictví Evropské unii prosazovat, zbyly mezitím trosky. Pohřbila je finanční krize, která teď přerůstá v hospodářskou smršť. A pohřbívá je každé napětí, ať už na Blízkém východě nebo na pakistánsko-indických hranicích, které hrozí eskalací.

Jisté je, že místo odstartování debaty o reformě rozpočtu unie a o změnách ve finančních službách, se bude Česko muset především postarat o opatření, jež by měla vést k oživení evropské ekonomiky. Na záchranném plánu za 200 miliard eur se shodli před necelým měsícem šéfové členských států. Aby se ale peníze opravdu dostaly tam, kde jich je zapotřebí, to bude muset zorganizovat v příštím půl roce Česká republika. Evropští politici ujišťují, a zní to už jako zaklinadlo, že se to Praze určitě povede. I řada zdejších ekonomů si ale dovede představit, že vzhledem ke svým zkušenostem s tzv. "bankovním socialismem" 90. let by si mělo právě Česko umět docela dobře poradit. Půjde totiž o to, aby, až Unie začátkem příštího roku zveřejní tzv. Bílou knihu, ve které budou identifikovány nejproblematičtější oblasti, k ní ČR zaujala jasné stanovisko. Na to zkušenosti jistě má. Bude ale muset také začít profesionálně moderovat diskusi uvnitř unie. A to už bude nejspíš horší, když si uvědomíme, že dohodnout se čeští politici zatím nedokázali ani sami mezi sebou. O prezidentu Klausovi, který dává tak rád na odiv svůj odpor ke všemu evropskému, ani nemluvě.

Těžký úkol ale budou mít čeští vyjednavači i v oblasti finančních služeb. Protože v prvních měsících roku 2009 končí funkční období EP, bude třeba rychle schválit řadu směrnic a předpisů, které se týkají inovace finančního systému. Mimo jiné se budou členské státy muset dohodnout na takové komplikované matérii, jako je kapitálová přiměřenost, která představuje pro banky povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu a rizikovosti svých aktiv.

Hodně pozornosti vzbudí nepochybně i fakt, že během českého předsednictví zveřejní unie nové předpovědi stárnutí populace, podle nichž rozděluje EK členské země do skupin podle rizika, skrytého v jejich veřejných financích. Česko přitom pravidelně končí v nejrizikovější skupině.

Jaroslav Šonka z Evropské akademie v Berlíně se v posledním čísle německého čtvrtletníku Paneuropa nicméně domnívá, že české předsednictví bude úspěšnější, než se na první pohled může zdát. Na zdejších ministerských postech, které nejsou ve světle reflektorů, tedy v tzv. "třetí řadě", pracují podle jeho zkušeností kompetentní experti, kteří prý mají evropskou problematiku v malíčku. Díky jim se daří plynule uskutečňovat projekty, spolufinancované Evropskou unií. K nesrovnalostem údajně takřka nedochází. Mohli by bez problémů občanům vysvětlit, k čemu je pro ně unie dobrá. Tuhle možnost ale vláda podle Jaroslava Šonky před volbami nevyužila. Evropská kompetence České republiky tak zůstává pro veřejnost dobře střeženým tajemstvím. Co se rozšlapává, je kdejaký zdejší euroskeptický žvást. A to i ze strany většiny zahraničních médií, které o Česku píší.

Takže: horší pověst už mít nejspíš nelze. Pozitivně překvapit by tudíž ve žhavém předsednickém křesle nemělo být nemožné. Teď už nezbývá než doufat, že ti neviditelní evropští odborníci na zdejších ministerstvech nejsou něco jako Blaničtí rytíři.

29.12.2008

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6