Česká republika, její samosprávy a mezinárodní firmy naráží při čerpání Kohezního fondu na modernizaci sektoru vodního a odpadového hospodářství na zásadní problém. Abychom naplnili požadavky vyplývající ze směrnice o čištění městských odpadních vod, musíme do roku 2010 investovat více než 100 miliard korun, což je více než 10 procent našeho ročního státního rozpočtu.

Jistě se všichni shodneme na tom, že bez dotací ze strany Evropské unie se neobejdeme. Nechápu proto, jak je možné, že na Evropské komisi leží již rok a půl projekty, které mají přinést čistou vodu do českých obcí. Projekty, které v souladu s veškerým právem Společenství podaly naše vodárenské společnosti. A to takové, které fungují na základě provozního modelu běžného ve Francii a v dalších státech Unie. Tyto projekty úředníci Komise na základě svých subjektivních pocitů odmítají schválit a snaží se tak nám, voleným představitelům měst, diktovat, jaké smlouvy máme uzavírat a jak situaci ve vodárenství řešit.

S těmito závažnými problémy, týkajícími se čerpání Kohezního fondu v českém vodárenském sektoru, jsem seznámil poslance Evropského parlamentu na říjnovém plenárním zasedání. Evropští zákonodárci si totiž musí uvědomit, že Česká republika leží v srdci Evropské unie a právě u nás začíná povodí hlavních evropských řek, které pak odtékají do okolních států. Není to tedy pouze náš problém, ale problém evropský. Vždyť na kvalitě vody v našich řekách závisí čistota vodních toků v polovině Unie. Je nejvyšší čas tento problém vyřešit!

Brusel, 11. 10. 2006

poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR