Může to být horkým létem, kdy se nic neděje, a tak pozornost získávají okrajová témata. Ovšem zároveň mohou do veřejné debaty proniknout dlouhodobé nešvary, které vadí spoustě lidí a které se dosud zametaly pod koberec.

Letním tématem se v Německu staly sociální dávky, které tamní úřady vyplácejí cizincům. Tito cizinci jsou z východní Evropy, v Německu získali trvalé bydliště, a dávky pobírají na děti, které zůstaly v jejich vlasti.

Podle předpisů platných v celé Evropě berou tyto dávky na německé úrovni, tedy ve výši 194 eur měsíčně. Pro jedno dítě tedy jde o částku přes pět tisíc korun měsíčně, pro tři děti se však už jedná o patnáct tisíc. To není zanedbatelná částka ani v Česku, kde se čistá mzda pro většinu obyvatel pohybuje okolo dvaceti tisíc měsíčně.

Tyto dávky jsou dostatečným důvodem, aby se chudí lidé z východní Evropy stěhovali do těch německých měst, kde je nejnižší nájem, například do Duisburgu v Porýní nebo do Fürthu poblíž Norimberka. Pak vyzbrojení rodnými listy jdou žádat o dávky na městský úřad.

Takových žádostí přibylo v první polovině roku 25 tisíc a počet dávek vyplácených cizím dětem z Německa se tím zvýšil o deset procent. Starostové postižených měst tvrdí, že se jedná o dávkový podvod a že se s tím musí něco dělat. „K základním pilířům Evropské unie patří solidarita. Přesto svoboda pohybu není pozvánkou k sociální turistice a Německo není sociálním úřadem Evropy,“ napsal v rozhořčeném komentáři pro Frankfurter Allgemeine Zeitung Reinhard Müller.

Z českého pohledu je podstatná informace, že z oněch pětadvaceti tisíc dětí, jejichž rodiče požádali v uplynulých šesti měsících o německé dávky, je vedle patnácti tisíc Poláků a dvou tisíc Rumunů také pět tisíc Čechů. Pokud se tedy v Německu podvádí s dávkami, a je to víc než pravděpodobné, pak se na tomto podvodu významně podílejí zdejší spoluobčané.

Teď s tím Němci něco chtějí udělat a výrazně omezit částku 600 milionů eur, kterou dětem v cizině vyplácejí. Zřejmě půjdou cestou Rakušanů, kteří chtějí rovněž omezit sociální turistiku především z Maďarska a Slovenska, protože ročně je takové platby vyjdou na 270 milionů eur.

Vídeňská sněmovna přijme na podzim zákon, podle kterého se podpora dětem v cizině bude i nadále vyplácet, ovšem na úrovni tamních životních nákladů, tedy jen jako zlomek rakouské sazby. Stejnou cestou se vydá i německá vládní koalice. Teď půjde o to, jestli takové opatření připustí Evropská komise, zvláště členské státy, které svou chudobu exportují na západ.

V tomto ohledu by Češi neměli váhat a zásah proti zneužívání sociálních systémů u sousedů podpořit, už jenom z toho důvodu, že podvádět se nemá. Existuje ovšem ještě jeden důvod, který poukazuje na události, které se odehrály předtím, než Britové odhlasovali brexit.

Zvláště v malých anglických městech začalo lidem vadit, kolik se do nich stěhuje za prací lidí z východní Evropy a jak se tím mění společenské poměry. Brexit má omezit svobodu pohybu, která právě tohle umožňuje.

Stěhování za sociálními dávkami z východu do Německa vzbuzuje podobně nevraživé reakce a může způsobit omezení pohybu také uvnitř kontinentální Evropy. Tuzemští vládní představitelé by tedy neměli trvat na tom, že na zneužívání německých dávek máme nárok.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus