5.4.2020 | Svátek má Miroslava


EVROPA: Češi v tříšti frakcí

31.5.2019

Zoufalý pokus o přehledný popis nepřehledné eurozměti

Výsledky voleb do Evropského parlamentu nesporně překopaly dosavadní rozložení sil v rámci celé Evropské unie. Nacionalisté, pravicoví populisté či radikální euroskeptici sice nezískali tolik, kolik předvídala různá katastrofická proroctví ještě nedlouho před volbami, leč dosavadní dominantní koalice přišla o většinu a evropská politická krajina v mnohém připomíná ledovou tříšť. Zmíněnou koalici tvořila Evropská lidová strana, zahrnující křesťanskodemokratické a umírněně pravicové strany, a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů neboli internacionála sociálnědemokratických stran. Absentující většinu sice půjde „dorovnat“ pomocí liberální formace ALDE či zelených, nicméně již to samo o sobě přinese změnu.

Poslepovaný mišmaš

Jak ale do zmíněného evropského kontextu zapadají české eurovolby, popřípadě jejich výsledek v zemích visegrádské čtyřky?

V předchozím volebním období patřily do lidovecké frakce kromě KDU-ČSL i strany TOP 09 a STAN. Představitelé hlavního evropského politického proudu, opory evropské integrace, tedy oslovili jen 19 % českých voličů, kteří přišli k volbám. Přičteme-li 3,95 % od nebohých sociálních demokratů, dostaneme se jen těsně pod čtvrtinu odevzdaných hlasů. Dosud vládnoucí unijní dvojblok u nás docela pohořel.

Poněkud zvláštní je pozice hnutí ANO, součásti liberální frakce. Ta je však zároveň snad nejvíce proevropská, tudíž pro posilování evropské integrace. Což o hnutí ANO a jeho předsedovi říci rozhodně nelze. Zejména prosazováním zásadní role národních vlád v rozhodovacích procesech EU se Andrej Babiš řadí k euroskeptikům, a ANO by tedy mělo patřit spíše k frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), tvořené britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost (PiS) či též ODS. Ostatně, Jan Zahradil byl kandidátem této frakce na post šéfa Evropské komise.

Jenže ANO by asi těžko „vydýchalo“ společnou přítomnost v jednom klubu s občanskými demokraty, a navíc jinak není zrovna konzervativní. Nicméně euroskeptický směr ve stylu ECR u nás fakticky zaujal většinu hlasujících, celkem, sečteme-li ANO a ODS, skoro 36 %. Radikální kritici EU, SPD a KSČM, jíž se s odřenýma ušima podařilo dát EU jednu Konečnou, zaujali v součtu 16 % hlasujících. Nadpoloviční většina občanů, kteří se dostavili k eurovolbám, tedy dala hlas subjektům více či méně kritickým k dosavadnímu hlavnímu evropskému proudu.

Frakce v EP jsou však mnohdy takový všelijak poslepovaný mišmaš, kde hrají roli všemožné praktické ohledy a zájmy, které mohou snadno překlenout i programový nesoulad. Fidesz Viktora Orbána, hlavního evropského potížisty, nacionalisty a autoritáře, donedávna patřil k lidovecké frakci, jež mu až letos na jaře pozastavila členství. V různých součtech síly jednotlivých frakcí ale 13 poslanců zvolených teď za Fidesz stále (statisticky) figuruje coby součást lidovců. Podobný pragmatismus může nyní zvítězit u evropských liberálů (ALDE), kteří budou chtít politicky zobchodovat svůj aktuální vzestup, a šest lidí od Babiše se jim může náramně hodit. Zvláště pokud by francouzský prezident Macron skutečně hodlal vytvořit vlastní liberální frakci. A když liberálové ANO vystrnadí, riskují též, že se přidá k nějakému tvrdě euroskeptickému uskupení.

O Evropě jinak

Třeba k Matteu Salvinimu, jehož Liga zvítězila v italských eurovolbách. Současný italský vicepremiér a ministr vnitra Salvini se netajil ambicí zformovat silnou frakci rázných kritiků evropské integrace, je však otázkou, kdo se k němu připojí. Zájem jevila třeba polská strana PiS, ovšem zároveň odmítla být v jedné skupině s Marine Le Penovou. I kvůli jejím těsným vazbám k Rusku, leč i Salvini má pro Putina velkou slabost: v minulosti se dokonce objevil na zasedání EP v tričku s jeho portrétem a s Putinovou stranou Jednotné Rusko má Salviniho Liga podepsanou dohodu o spolupráci. Brexit i volební debakl britských konzervativců v eurovolbách každopádně staví PiS (ale i ODS) před dilema, co si nyní (nebo výhledově) počít, lidově řečeno, kam se vrtnout. Podobné dilema řeší i Piráti. Dosud v EP nezasedali, jejich nepočetní evropští kolegové v minulosti patřili k zelené frakci. Čeští Piráti pošilhávají po liberální ALDE, ovšem to by tam nesměl být Babiš. Evropští Piráti jsou obecně o dost radikálnější než čeští a k hlavním evropským politickým proudům určitě nepatří.

Z mého trochu zoufalého pokusu o přehledný popis nepřehledné změti snad alespoň plynou minimálně dvě věci. Zaprvé banální zjištění, že Unie je pro normálního voliče obtížně čitelná. A zadruhé, že u nás hojně užívaná nálepka „proevropské“ či „prounijní“ strany nebo síly má dost vágní obsah, který ve volbách do EP reálně podpořilo asi 7 % oprávněných voličů (23 % při 29% účasti). I s Piráty sotva 11 %. Nejvyšší čas začít se bavit o Evropě a EU nějak jinak, konkrétněji.

Autor je politolog

LN, 29.5.2019



Poradíme: Aby mateřství bylo plné radostí
Poradíme: Aby mateřství bylo plné radostí

Zjistila jste, že jste těhotná nebo už máte doma roztomilé batole? Mít děti je obrovská radost, ale zároveň to znamená přemýšlet, jak vše zorganizovat a zaplatit. Na zdraví, zvlášť těch nejmenších, nelze šetřit. Poradíme vám, kde získat nějaké výhody a ušetřit.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.