2.6.2020 | Svátek má Jarmil


EVROPA: Brusel se vměšuje do vnitřních záležitosti Česka

16.5.2020

Členové výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu vyzvali pana Babiše k tomu, aby se buď vzdal svého vlivu v Agrofertu, nepobíral dotace, nebo rezignoval na post premiéra. Myslím, že s tím posledním to dost přepískli.

Celou tiskovou zprávu je možno si přečíst zde. Europoslanci konkrétně Andreje Babiše vyzývají k tomu, že pokud bude potvrzen jeho střet zájmů ve věci čerpání evropských dotací, „musí jej vyřešit buď prodejem svých firem, ukončením pobírání jakýchkoli veřejných dotací nebo financí distribuovaných jeho vládou včetně finančních prostředků Evropské unie, nebo rezignací na post předsedy vlády“.

Orgány EU mají samozřejmě plné právo (respektive povinnost) neposkytovat dotace nikomu, kdo nesplní všechny stanovené podmínky. Jde o prostředky členských států a ony zkrátka zodpovídají za to, že budou přerozděleny podle dohodnutých pravidel. Mohou i požadovat učinění takových kroků, aby k jejich naplnění došlo. Má to ovšem své hranice. Určitě nelze nic namítat proti výzvám týkajícím se záležitost soukromého charakteru nebo samotného podnikání. Tedy v tomto konkrétním případě, aby se pan Babiš zbavil svého faktického vlivu na Agrofert, nebo aby přestala tato firma evropské dotace čerpat. Co je ovšem absolutně nepřijatelné, je doporučovat mu rezignaci na post premiéra. V tomto případě totiž nejde o záležitost vyplývající z jeho privátních aktivit, ale o mandát získaný v demokratických volbách. A tedy o naplnění vůle voličů. Což je poněkud „jiná liga“ než jakákoliv soukromopodnikatelská činnost.

Výzva europoslanců je však kontroverzní i z jiného důvodu. I v Bruselu by totiž mohli vědět, jak výrazně rozdílné názory na přijatelnost páně Babišova premiérování v naší společnosti panují. Na jedné straně nelze jen tak přehlédnout to, jak je zatížen svými škraloupy. Ovšem na straně druhé je tu nezpochybnitelný fakt, že těmto pokleskům navzdory získal při posledních parlamentních volbách takovou voličskou podporu, že ji nelze jen tak ignorovat. A tak už po několik let probíhá v naší společnosti bouřlivá debata řešící dilema, zda je důležitější přísně dodržovat demokratická pravidla a umožnit tak vykonávat funkci premiéra i člověku zatíženého tolika problémy, nebo zda mají přednost aspekty etické a morální.

Obtížnost této volby je především v tom, že v obou případech se tím vytváří nebezpečný precedens. Působení pana Babiše v čele vlády totiž na jedné straně opět o něco snižuje požadavky na mravní integritu budoucích premiérů. Což může vést k tomu, že se jím příště stane člověk, proti kterému je pan Babiš hotový Mirek Dušín. Pokud bychom na druhou stranu z nároku na respektování demokratických pravidel slevili, vystavujeme se nebezpečí, že v budoucnu u nás bude padat premiér pokaždé, když se nějaké dostatečně hlasité skupině voličů znelíbí. Ani jedna z těchto vyhlídek není příliš radostná.

Do této už tak obtížné debaty vstupují europoslanci z kontrolního výboru a vyzývají premiéra k rezignaci. Nad jejich počínáním by se ještě daly velkoryse přimhouřit oči. Není totiž jasné, zda nejde jen o zveličené počínání několika horlivců. O kauze se má však jednat na zasedání europarlamentu (zde), a pokud se tato výzva stane součástí usnesení přijatého celým plénem, získá záležitost na závažnosti. Z politicky necitlivého kroku kontrolního výboru by se totiž v tu ránu stalo vážné a bezprecedentní strkání europarlamentního nosu do věcí, do kterých mu vůbec nic není. Což by mu mělo dát naše ministerstva zahraničí jasně najevo.

Zajímavé je, že tato výzva přichází v době, kdy celá záležitost ohledně střetu zájmů pana Babiše není ještě ani zdaleka uzavřena. Zatím proběhl audit Evropské komise, který svá zjištění zformuloval v předběžné neveřejné zprávě. Její text však unikl na veřejnost. Jak je u nás už ostatně tradicí. Pokud je skutečně autentický, tak podle auditorů pan Babiš ve střetu zájmů opravdu je a Agrofert nárok na dotace nemá. Vyjádření k této zprávě aktuálně připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, které by jej mělo odeslat někdy v červnu (termín se posunul kvůli koronavirové pandemii). V něm bude pravděpodobně předběžné závěry auditu rozporovat. Pak se bude vše nějakou dobu vyhodnocovat a finální zpráva tak nebude k dispozici dřív než za několik měsíců.

Proto je podivné, že si evropský výbor (a europarlament jej dost možná bude následovat) s výzvou k rezignaci tak pospíšil. Proč s ní přichází již nyní a proč nepočkal až na okamžik, kdy bude potenciální střet zájmů pana Babiše auditem definitivně potvrzen? Nabízí se celá řada spekulativních vysvětlení. Od toho, že o výsledku šetření je už dávno rozhodnuto a všechny ty procedury kolem jsou jen šaškárna, až po to, že europoslanci tuší, že nemají „nabito“, a tak se snaží co nejvíc kalit vodu, než praskne, že místo trumfů mají v rukách jen bezcenný póvl. Nebo třeba že naše opozice požádala své evropské politické spojence, aby jí pomohli okopávat panu Babišovi kotníky.

Jak je to doopravdy, se ještě několik měsíců nedozvíme. Ale jedno je jisté už dnes. Výzva europoslanců k rezignaci Andreje Babiše je jen dalším kamínkem do mozaiky dokumentující, že EU už dávno není nadnárodním subjektem poskytujícím členským státům užitečný „servis“, ale vrchností, která o nich chce rozhodovat.

Ostatně soudím, že EU ve své polisabonské podobě musí být zničena.

Převzato z blogu se souhlasem autorky








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.