Nikdy nevolím pro někoho.
Vždy volím proti.
C. Fields
Že Američané , kteří se pokládají za výjimečné, a proto si mohou vše dovolit, zvolili za prezidenta někoho, jako je magnát Donald Trump, nakonec ani tolik nepřekvapuje.
Že Holanďané, považovaní často za zosobnění pragmatičnosti, měšťáctví, flegmatičnosti, tolerantnosti, přízemnosti až nudy, by mohli 15. března volit stranu vedenou vulgárním politikem s obarvenými vlasy, je opravdovým překvapením.
Meteorický vzestup Geerta Wilderse, vůdce a jediného kmenového člena Strany svobody (PVV), dokazuje, že rovinnou holandskou zemi zaplavuje devátá vlna populismu a nacionalismu. Podle něho je to Vlastenecké jaro, které rozpučí v celé Evropě a povede k její obrodě národní, hospodářské a politické.
Geert Wilders slibuje svým spoluobčanům, že přivandrovalci přes holandské hranice nepřejdou, uzavře všechny mešity v zemi a dá vale euru a Bruselu... jestliže se dostane k moci, v čemž je zádrhel jménem Rutte, jak dále uvidíme
To jsou jasné a přesně cílené záměry. Většina národa se s nimi ztotožňuje zásluhou sociální nepřizpůsobivosti muslimů v zemi, migrační krize, hrozby islámského terorismu a rozličných metel sužujících Evropu, jako jsou zarputilá nezaměstnanost, úbytě střední třídy a pauperizace pracujících
Gert Wilders nazývá svoji kampaň „historickou“. V jeho projevech zaznívá ozvěna Trumpova bojového pokřiku. Také on žádá voliče, aby ho podpořili a tak přispěli k obnovení zašlé slávy a návratu ztraceného zlatého věku.
Aby získal jejích přízeň, opakuje mírnější verzi útoku na marocké přistěhovalce, které loni ocejchoval jako spodinu a byl za to odsouzen pro podněcování rasové nenávisti.
„Znovu zdůrazňuji, ne všichni Maročané jsou spodina... nicméně je tu příliš mnoho marocké spodiny, zvláště mladých lidí, která způsobuje, že naše ulice nejsou bezpečné,“ prohlašuje na turné. „Jestliže, chcete, aby Holandsko patřilo Holanďanům, jestliže chcete, aby bylo vaším domovem, jestliže si chcete zachovat národní identitu, můžete volit jenom jednu stranu, PVV.“
Až do nedávna měla Strana svobody v průzkumech menší náskok, oscilující kolem dvou procent, před konzervativní Lidovou stranou svobody a demokracie (VVD). Pak ale její vůdce a současný ministerský předseda Mark Rutte si zadal v nejčtenějších novinách inzerát, v němž dal národu na vědomí, že je také proti imigraci a že také hájí stanovisko, aby nepřizpůsobiví cizinci sbalili kufry. „Sdílím s vámi všemi stejný postoj k cizincům: chovejte se normálně, nebo odejděte!“ opakuje a zdůrazňuje na volebních shromážděních po celé zemi.
Politické pytláctví se vyplácí. VVD nabírá předstih.
Poslední průzkumy potvrzují zběhnutí voličů od levicové strany práce (PvdA), která může ve volbách být na chvostu pelotonu. Její přívrženci zhrzeně říkají, že pětiletou účastí ve vládní koalici s Ruttovými konzervativci ztratila jejich důvěru a zradila své sociálně demokratické ideály.
Dalšími významnějšími účastníky boje o moc jsou strana zelených GroenLinks, Demokrati 66, Socialistická strana (SP) a 50PLUS, jež hájí zájmy penzistů. Žádná se neprodere na špici, ale některé mohou pomáhat utvořit novu vládu, záleží ovšem na volebním skóre.
Geert Wilders nejspíše získá v parlamentu 28-30 míst. Jenže by potřeboval mít prostou většinu z 76 křesel, aby mohl sestavit koaliční vládu. Jediná možnost, aby se podílel na správě země, je spojit se s konzervativci VVD. O tom však nemůže ani snít. Mark Rutte se jasně a jednoznačně zapřísahá: S Geertem nikdy!
Po volbách Holandsko zřejmě čeká patová situace, období nejistoty a politického chaosu. Budoucí koaliční vláda by mohla vzniknout se souhlasem nejméně čtyř stran. Takže v příštích měsících budou mít sdělovací prostředky i lid o zábavu postaráno. Neboť od rána do rána se bude jednat, paktovat, handlovat, spekulovat, a jedna kachna bude stíhat druhou.
Konečný výsledek se vymyká odhadu. Nelze ani vyloučit, že všechny pokusy sestavit vládu, i menšinovou, selžou a nezbyde nic jiného než vyhlásit nové volby. To není v Evropě neobvyklé. Voliči se musí cvičit, aby se naučili volit, jak se patří a sluší.
Patnáctý březen má v historii špatnou pověst. V roce 44 před naším letopočtem spiklenci v ten den, o březnových idách dle římského kalendáře, zavraždili císaře Julia Césara. V roce 1917 abdikoval car Nikolaj a vypukla první ruská revoluce. V roce 1939 Hitlerova soldateska okupovala Československo. V roce 2011 začala občanská válka v Sýrii.
Holandské březnové idy nehrozí nějakou, byť zdaleka podobnou katastrofou. Holanďané nemají revoluční náturu, jsou spíš buržousti a pragmatici. Mohou ale svými hlasy a rozhodnutím nepřímo ovlivnit, jak dopadne letošní bohatá volební žeň v celé Evropě.