Přijetí Ukrajiny do EU si vyžádá mnoho let a splnění řady kritérií

Před 20 dny vtrhla ruská armáda na Ukrajinu s cílem dostat ji pod svou kontrolu. V reakci na ruskou agresi podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj o pár dní později žádost o přijetí Ukrajiny do Evropské unie.

V současnosti asi nejobdivovanější světový politik tím dal jasně najevo, že Ukrajinci chtějí patřit na západ. Hlavním důvodem je samozřejmě vlastní bezpečnost. Členství podpořila i předsedkyně EK Leyenová, která se vyjádřila pro vstup čtyřiačtyřicetimilionové země do Evropské unie. Podle jejích slov by si blok přál, aby se časem stala její součástí.

Ukrajina oficiálním kandidátem? Evropský parlament byl pro

V úterý 1. března 2022 Evropský parlament po rozpravě, ve které na dálku vystoupil prezident Ukrajiny, mimo jiné doporučil, aby se Ukrajina stala oficiálním kandidátem na členství v EU. Pro hlasovala drtivá většina poslanců – 637, pouze 13 bylo proti a 26 se zdrželo. Dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že i summit špiček EU ve Versailles před pár dny deklaroval, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny,“ což u mnoha lidí vyvolalo pochopitelně nadšení, které je ale třeba mírnit.

Zatím nebyly stanoveny žádné podrobnosti kolem dalšího postupu. Ve všech případech jde pouze o prohlášení, které neznamená v tuto chvíli žádný závazek a už vůbec zatím není možné stanovit dobu, kdy by Ukrajina mohla být přijatá. S největší pravděpodobností ho ale nemůžeme čekat v horizontu nejbližších měsíců či pár let. Status kandidátské země Ukrajině zatím nebyl udělen a totéž samozřejmě platí i o dalších dvou postsovětských zemích, které projevily o členství zájem - Moldavsku a Gruzii.

Složité posuzování žádosti

Kroky vedoucí ke vstupu nové země do EU jsou jasně stanovené už ve Smlouvě o EU a jedná se za standardních okolností o záležitost minimálně několika let. Evropská komise nyní musí posoudit žádosti Ukrajiny, Gruzie a Moldavska o členství. Mimochodem, v těchto případech se vlastně také stanovuje i nejzazší politicky přijatelná hranice Evropy – ukazuje se, že Ukrajina, a dokonce ani Gruzie, řazená často spíše do Asie, by se do ní vešla. Už samotný proces posuzování žádostí však může trvat zhruba rok a půl.

K tomu, aby se mohla jakákoliv země vůbec ucházet o členství, musí Evropská komise nejprve vyhodnotit, zda daný stát splňuje tzv. kodaňská kritéria, která se dají zařadit do třech kategorií. V první řadě hrají roli politická kritéria. Země musí mít stabilní instituce garantující demokracii, právní stát, ochranu lidských práv a respektování národnostních menšin.

Dále je pak nezbytné splnění ekonomických kritérií. Země ucházející se o členství v EU musí mít fungující tržní hospodářství. Státy musí zcela přistoupit na všechny závazky plynoucí z členství a podporovat jeho cíle. Už zde může nastat veliký problém. Ani jedna ze zemí současné žádající trojky fakticky kvůli Rusku nedokáže zajistit kontrolu nad celým svým územím, protože Moskva na jejich území podporuje samozvané separatistické republiky (Podněstří v Moldavsku a Abcházie s Jižní Osetií v případě Gruzie) a část Ukrajiny přímo okupuje. Navíc kandidátské země by neměly mít s nikým pohraniční spory. Kvůli Rusku to ale neplatí ani o jedné z nich.

Několikaletá jednání o vstupu

A pokud Komise souhlas dá, dohodne se Rada (jednomyslně) na zahájení přístupových jednání, která ale obvykle trvají řadu let. Nezbytnou podmínkou pro přistoupení je úspěšné absolvování jednání zástupců EU a zástupců kandidátské země o 35 tzv. přístupových kapitolách týkajících se např. volného pohybu, zemědělství, rybolovu, energetiky, výzkumu atd. Při jednáních jde o to, aby legislativa na národní úrovni byla sladěná s právem EU. Až po provedení všech potřebných reforem ze strany kandidátské země a uzavření všech kapitol mohou být přístupové rozhovory dokončeny.

Jednání rozhodně nebudou jednoduchá. Jde totiž také o to, aby přijetí nového člena bylo pro Unii jako celek ekonomicky únosné. Zvláště u ekonomicky slabších zemí, což je případ Ukrajiny, Moldávie i Gruzie, je třeba vzít v úvahu dopady na rozpočet EU, především výdaje na společnou zemědělskou politiku či na kohezní fondy. Ukrajina je zemí s jedním z nejnižších HDP na obyvatele v celé Evropě a současná válka situaci ještě zhoršila.

Kdo rozhodne o přijetí?

Konečné slovo má po dokončení jednání opět Evropská rada či přesněji členské státy, které musí znovu vyslovit jednomyslný souhlas, a nutný je i souhlas Evropského parlamentu. Na závěr pak smlouvu o přistoupení ratifikují jednotlivé státy na národní úrovni, většinou jen souhlasem národních parlamentů, někde ale může být i referendum, což může celý proces ještě více pozdržet.

O tom, jak zdlouhavý může být v některých případech proces přijímání nových zemí, svědčí i situace u všech stávajících kandidátských států. Severní Makedonie je kandidátskou zemí už od roku 2005, Černá Hora od roku 2010, Srbsko od roku 2012 a Albánie od roku 2014. Ani u jedné z uvedených balkánských zemí není zatím vstup do EU v nejbližší době reálný. Nepočítám zde Turecko, které má sice stále formálně status kandidátské země už od roku 1999, nicméně za současné situace je nepředstavitelné, že by se mohlo stát členem EU.

Koneckonců i pro Česko i další země byl vstup do EU mnohaletou záležitostí. Přihláška byla podaná v lednu roku 1996 a plnohodnotným členem se Česká republika stala až v květnu 2004, tedy po více než osmi letech. Česko navíc mělo stejně jako ostatní středoevropské země nesrovnatelně lepší ekonomické a institucionální podmínky pro členství v EU, než mají nyní Ukrajina, Gruzie a Moldavsko.

Podaří se proces urychlit?

Ukrajina žádá o přijetí ve zvláštní a zrychlené proceduře, což podpořili i někteří evropští představitelé včetně českého premiéra Petra Fialy či Miloše Zemana. Jedná se však zatím o spíše teoretickou záležitost.

Jak uvedl pro Deník N profesor Michal Tomášek z katedry evropského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, teoretickou možností, jak urychlit vstup Ukrajiny do EU, může být omezení nebo úplné vypuštění zmíněných kodaňských kritérií. Rada se podle jeho slov také může teoreticky usnést na tom, že kvůli naléhavému zájmu o urychlení procedury se kodaňská kritéria nebudou uplatňovat vůbec nebo aplikována budou, ale jen v mírnější podobě, případně se udělá nějaká výjimka.

Možné uspíšení přijetí Ukrajiny do EU ale komplikují další podmínky, zejména přezkoumání toho, zda Ukrajina skutečně uvedla unijní právo do svého právního systému. Zde se nezkoumá jen formální stránka, ale i to, zda toto právo v praxi funguje, což je obvykle záležitost několika let.

Výzva pro EU

Přijetí Ukrajiny se stalo pro EU jednou z hlavních výzev dneška. Pro EU je zvláště po brexitu povzbudivé, že existují země, které mají veliký zájem do ní vstoupit. Můžeme to považovat za důkaz, že členství v EU je stále zvenčí vnímáno jako prestižní záležitost. V mnoha ohledech by mohlo být dobrou zprávou i pro Česko. Už proto, že by větší vliv získaly v EU postkomunistické země, které mají z Ruska obavy než staré členské státy.

Ukrajina má přes čtyřicet milionů obyvatel, tedy o něco více než Polsko. Zařadila by se tak mezi pět největších členských zemí, což by znamenalo velkou změnu poměru sil v Evropském parlamentu a dalších institucích. Směřování ve společné zahraniční politice by se tím mohlo vychýlit směrem k ostražitějšímu přístupu k Rusku. Nadšení z brzkého přijetí Ukrajiny do Evropské unie ale zatím není na místě, protože samotný proces přijetí bude nejspíše během na dlouhou trať.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu