Barbarská neomarxistická totalitní ideologie, jež tupě nařizuje celosvětový totalitní boj proti údajnému rasismu demokratické civilizace, nyní naplno zasáhla české prostředí. Stalo se tak v průběhu a následkem ve skotském Glasgow uskutečněného fotbalového zápasu pražské Slávie s místním klubem Rangers. Hostitelské mužstvo psychicky neuneslo jednoznačnou porážku od jím otevřeně rasisticky podceňovaného českého soupeře. V zuřivé odvetě se rázem uchýlilo k hromadnému fyzickému násilí, ale vzápětí i k totalitní ideologií boje s rasismem chabě zastíranému tvrdému disciplinárnímu, a tak i existenčnímu postihu hráče vítězného českého mužstva.

Totalitní ideologické vymývání mozků mnoha západními levicovými organizacemi, jež po delší dobu arogantně zamořuje nejen akademickou, politickou, soudní, mediální a kulturní scénu, ale jak vidíme i sportovní prostředí, těmito svými projevy rázem rozbouřilo veřejné mínění v České republice. Oprávněné odsouzení neomarxisticky totalitního uvažování a jednání na západní fotbalové scéně českou veřejností ale může zakrýt podstatnou skutečnost. Tedy fakt, že v západních demokraciích nežijí jen ideologicky pomatení a své okolí dlouhodobě terorizující neomarxisté. Ale i přesvědčení a stateční zastánci svobody a zásad demokratické civilizace, kteří se vůbec nemíní vzdát, organizují se a jednají. Tito skutečné svobodní občané si zasluhují naši účinnou podporu, tak jako my jejich. Jinak řečeno, boj za svobodu a demokracii ve skutečnosti nezná hranice. Tak jako v době Mnichova nežil ve Velké Británii jen Neville Chamberlain, ale právě tak Winston Churchill, nežijí nyní na Západě jen Glasgow Rangers a UEFA, ale i Boris Johnson a mnozí další tvrdohlaví zastánci svobody a demokracie. Od těch prvních bychom se měli veřejně natrvalo distancovat a s těmi druhými, tedy opravdovým demokratickým Západem, viditelně spojovat.

Zásady demokratické civilizace jsou nyní na Západě pod totalitním neomarxistickým tlakem. V Rusku a nejen v komunistické Číně fakticky neexistují. Právě středovýchodní Evropa by se jich měla hlasitě zastávat a ofenzívně je prosazovat. Nedat se, to je hlavní. Nic jiného rozumného jí ani nezbývá. Žije totiž nyní v kleštích z obou stran. Na Západě máme ale stále vlivné spojence. Tak jako se Západ neprobudil po Mnichovu, ale až po následné německé agresi proti zbytku Československa, neprobudí se po Glasgowu, ale možná i po naší tvrdošíjné, hlasité a vytrvalé reakci na jeho otevřený, tentokrát ale skutečný rasismus.