aneb Eurounijní phishing bez hackerského potu

Cílem phishingu je zisk peněz lidí z bank. Je to podvodná technika k získávání citlivých údajů, která se tváří jako oficiální sdělení. Tam, kde se hackeři zapotí, však jiným stačí politické rozhodnutí.

Phishing je stále sofistikovanější a policie i banky na celém světě považují tuto metodu za velmi nebezpečnou, neboť jakkoli je k jejímu úspěchu potřeba jisté součinnosti majitele bankovního účtu, vždy se najdou tací, kteří prostě naletí nebo nejsou dost opatrní. Výsledkem je ztráta finančních prostředků střadatele, který, když má kliku a prokáže, že se stal obětí hackerského útoku, dostane náhradu. Phishing je cílený a peníze se mohou ztratit z účtu vždy jen u konkrétního majitele účtu.

Existuje řada činností státu, které když provede občan, jsou trestné, zatímco jsou-li legalizovány ve prospěch státu politickým rozhodnutím, jsou nestíhatelné. Kypr se dostal do problémů stejně jako řada dalších států, v nichž je zavedena společná měna. Takové eurodomino. Poprvé však Evropská unie, nechť žije salámová metoda, přistoupila k bezprecedentnímu návrhu zdanit plošně bankovní vklady v kyperských bankách. Jaký by byl faktický výsledek takového rozhodnutí, pokud by došlo k realizaci? Žádná podvodná metoda, žádná nutná "spolupráce" neopatrných střadatelů, žádné složité elektronické nástroje k zisku peněz jen od některých. Stačil by jediný politický pokyn a o své peníze by přišli všichni plošně. O tom se může hackerům jen zdát.

Samostatnou kapitolou je pak ukázkové chování kyperských politiků, kteří měli informace o možnosti realizace tohoto útoku na bankovní účty předem a kteří si ještě před tím, než všem ostatním znemožnili převést peníze z kyperských bank jinam, ulili svoje peníze do bezpečí bank zahraničních. Víte, možná jsem z jiného světa, a proto nechápu, jak tohle může někdo strpět a jen tak přejít. Jsem toho názoru, že by je za to Kypřané měli normálně vytáhnout jednoho po druhém na ulici a zlynčovat. Mimochodem, víte, kdo na krizi eurozóny vydělal v posledních dnech nejvíc? Německo. Investoři totiž začínají masivně přelívat své peníze do státních dluhopisů ze zemí, které na společnou měnu dojíždějí, a kupují státní dluhopisy německé, což jejich výnos stlačilo výrazně dolů. Podle odhadu ekonomického institutu IfW v Kielu ušetří Německo na úvěrových nákladech v nadcházejícím desetiletí díky dluhové krizi eurozóny nejméně 15 miliard eur. Bravo, Merkelová!

Až zase někdo přijde s vizí, že s eurem a pod taktovkou Bruselu nám bude lépe, ať si ji dá raději rovnou sám.